Jak ho dostat do chomoutu?

Svatba do dvou let

Psycholog Jeroným Klimeš tvrdí, že všichni máme ohledně trvání vztahů v hlavě budík. A ten nám poví, kdy je čas na svatbu nebo rozchod. Když je vztah bez dětí, vydrží podle psychologa maximálně šest let. Už po čtyřech letech je ale ve fázi vztahu přechozeného, takže se další dva roky už jen trápíte. „Děti, a tedy i svatba, by měly přijít nejpozději do dvou let. Pak máte šanci na relativně dlouhé a spokojené manželství,“ míní psycholog.

Ještě o svatbě neuvažujete? V pořádku, ale co takhle naplánovat zásnuby? Není to sice svatba, ale jde přece jen o důležitý rituál, jehož datum se dá slavit s tím, že vy dva k sobě zkrátka patříte. Tenhle pocit je podle párových psychoterapeutů pro úspěšné partnerství a budoucí manželství nejdůležitější: pocit, že je vaše láska výlučná.

Jak poznáte, že je čas na rozchod?

Přechození vztahu nejvíc hrozí u lidí již usazených a v pracovním procesu. Pořád dokola ten samý stereotyp, a přirozený vývoj – svatba, potomci – nenastává. Kdyby záleželo jen na vás, už by nějaká změna proběhla. Ať už by to byl rozchod, nebo naopak naplánování svatby, dítěte nebo jiný společný životní projekt. Pokud stále čekáte marně, nezbývá než si s partnerem na rovinu říct, co každý z vás chce a jakou má představu o tom, co bude dál. Když se ve vztahu jeden či oba nudíte, necítíte ze strany toho druhého žádné snažení, je nejlepší jít rychle od sebe a nic nelepit. Jen ztrácíte čas.

Jak si říct o svatbu, když už se chcete vdávat?

Zeptali jsme se rodinného poradce Petra Šmolky:

Kdy se muž žení obvykle s největší chutí?

Ve stavu akutní zamilovanosti, tedy někdy na počátku. Po prvotním vystřízlivění bývá již vůči podobným krokům výrazně rezervovanější.

A když se chceme vdávat po pár letech?

Běžný muž je tvor rigidní, nemající rád jakékoli změny, zvláště pak ty, které se nevylíhly v jeho hlavě. Obvykle se do chomoutu sám nežene, zvláště pokud mu partnerka dala, byť kdysi, možnost volby. Vrcholem partnerské diplomacie by tedy bylo, kdyby se mu podařilo vnuknout myšlenku, že sňatek byl jeho (nikoli vaší) volbou.

Máte nějaký fakt praktický tip?

Muž je však zároveň tvor lehce stádní – bude-li se shodou okolností ženit někdo z přátel, pak by ho mohla oslovit myšlenka dvou paralelních sňatků. Případně alespoň představa, že sňatek může být vítanou příležitostí pro bujarý večírek s přáteli.

Hypoteticky si lze představit také situaci, kdy jej žena sama přijde požádat o ruku. Nevím, zda zrovna s květinou, lepší volbou by možná byla lahev, rybářský prut, případně sada golfových holí. Pak by stačil běžný scénář – jen v trochu neobvyklém gardu. Pokleknout a požádat jej o ruku.

Co většinou naopak selhává?

Jediné, co lze tvrdit se vší zodpovědností, je fakt, že na jemné náznaky muži nereagují. Byť by všem v okolí bylo jasné, co si přejete, pro něj představují pouze jakýsi podprahový šum. Nezbývá nic jiného než jasně vyslovené přání. Zvolíte-li správnou chvíli a vhodná slova, můžete dokonce i uspět. Třeba bezprostředně po kvalitním sexu – v takové chvíli jsou muži obecně dost bezbranní. Ti ženatí jsou ochotni slíbit milenkám miminka; proč by tedy svobodný muž nemohl kývnout na nabídku manželství!?