Veronika Vinterová: Je třeba chtít a jít náhodě naproti

Patnáct let jste pracovala v bankovnictví a pak jste se rozhodla pro změnu. Kvůli čemu?

Chtěla jsem se posunout a cítila jsem, že to, co jsem se naučila v institucích, mohu dobře použít a rozvinout v podnikání. Ne jen stavět koncepce péče o klienty pro instituce, ale zkusit si to ve svém.

Založila jste seznamovací agenturu Náhoda. Proč jste se pustila právě do tohoto oboru?

Když jsem uvažovala, v jaké oblasti bych chtěla působit, viděla jsem na příkladu mých zajištěných klientů, že finance jsou důležité, ale to, co určuje spokojenost v životě, jsou smysluplné vztahy okolo vás. Takže jsem se rozhodla pracovat v oblasti vztahů mezi lidmi, a to konkrétně jejich hledání a navazování. Tedy seznamovací a rozvojová agentura. Když mne tato myšlenka napadla poprvé, sama jsem si říkala: Ty, konzervativní finančník, a něco takového. Pak jsem ale zjistila, že trh v ČR i v Evropě nabízí v oblasti seznamování a přípravy na vztah jen čistě internetové portály, které podle mého názoru nejsou dost. My jsme přidali i možnost osobního rozvoje.

Jak to u vás probíhá? Co se děje, když přijde žena a chce najít partnera?

Pro každého klienta je cesta ke vztahu jiná, a proto na úvodní schůzce s poradcem navrhujeme specifické řešení. Někdy jde jen o to, najít nové příležitosti k seznámení, ať už jde o bezpečný prostor k dopisování na našem webu, nebo o akce pro nezadané, jako jsou bowling, degustace vína, minigolf či procházka Prahou. Jindy je dobré začít tím, co je možné udělat pro to, aby konkrétní žena zvýšila pravděpodobnost, že toho pravého najde. Tedy podívat se například na možnosti změny image, analyzovat s koučem či terapeutem priority nového partnerství, zapracovat na vyznění své ženskosti na kurzu „Oxytocinová žena“ s první českou sexkoučkou či začít s kurzem „Jak na podprsenky“, protože například i výběr spodního prádla může pomoci s tím, že se žena cítí sebevědomě. Když má žena ráda sama sebe, je podstatně snazší, aby se do ní zakoukal i někdo jiný. Cesty mohou být různé, je třeba jen chtít a jít náhodě naproti.

Měla jste vy sama někdy problém se seznamováním?

Já sama jsem téma seznamování vlastně nikdy neřešila, v podstatě jsem nikdy nebyla bez partnera. Měla jsem okolo sebe celou řadu přátel a klientů, kteří se neseznámili ani na škole, ani v práci, kde je seznámení nejobvyklejší. A pak už měli okolo sebe stejný okruh přátel a jejich příležitosti k seznámení byly omezené. Někteří si s sebou nesli zranění z minulých vztahů. Či si nacházeli stále stejný nevhodný typ partnera, a ne a ne z toho kruhu utéct.

I já jsem si kladla na začátku otázku, zda se mohu zabývat seznamováním, když jsem sama toto téma vlastně dlouho neřešila. Pak jsem ale došla k závěru, že je podstatnější, že sama mám okolo sebe smysluplné vztahy, a mohu tedy pomoci i některým dalším takové vztahy nalézt.

Zlepšujete se díky své práci? Pochytila jste nějaké triky? A můžete nám je prozradit?

Určitě v práci nalézám inspiraci jako kouč i jako tvůrce koncepce péče o klienta. Například z průzkumu, ve kterém jsme se dotazovali šestnácti set nezadaných, kteří hledají trvalé partnerství, po čem ženy i muži touží, jasně vyplývá, kdo má jaká očekávání od svého protějšku. Jak muži, tak i ženy chtějí především opravdového partnera, který je aktivní a se kterým bude fungovat chemie. Ženy touží po charismatickém gentlemanovi, jenž bude mít smysl pro humor. Muži pak zase na ženách nejvíce oceňují jejich ženskost, touží se o ně starat. Stejně tak, jako aby se žena pak postarala o ně i o celou rodinu. Z těchto závěrů bych tedy ženám radila chovat se i oblékat žensky, dát muži prostor pro to, aby mohl být gentlemanem, a být ve vztahu připravena muže ocenit za každý projev přízně. Je to poučením i pro mne, snažím se více nosit sukně a podpatky a své muže (manžela i syny) častěji chválit. Je to prospěšné pro všechny.

A co byste doporučila ženám, které uvažují o seznámení přes internet?

Určitě se obrátit na agenturu, která jim poskytne některé jistoty. Například ověřené profily partnerů, kdy agentura vidí nejen klienta osobně, ale případně i jeho občanku. Důležité je to především proto, že se na internetu hodně lže (muži si ve svých profilech podle statistik nejčastěji vymýšlejí, co se jejich výšky, postavy a příjmu týče, ženy o věku a postavě). Na každé ženě pak záleží, zda si chce výběr a selekci partnerů dělat sama, to je pak časově, a někdy i emočně náročné. Či zda předvýběr partnera do určité míry přenechá odborníkům z agentury.

Poradíte, jak nelhat, ale zároveň se ukázat v tom nejlepším světle?

Chovat se autenticky je jedno z doporučení, protože póza či přetvářka má krátké trvání, především pokud partneři hledají skutečný vztah, nejen flirt. Dále bych doporučila zvýraznit ženskost vhodným oblečením i obuví a na schůzku přijít upravená. Nic ale nepřehánět, příliš hluboký výstřih a vrstva make-upu nemusejí udělat ženě dobrou službu.

Myslíte, že se seznamování a navazování vztahů s věkem komplikuje? Nebo láska kvete v každém věku?

Určitě si sebou s přibývajícím věkem neseme více zkušeností, očekávání a jasných představ, co nechceme. Na druhou stranu stárnutí má většinou jednu výhodu, že člověk moudří. Tedy ví, co je ve vztahu opravdu podstatné. Podle našich zkušeností skutečně láska kvete v každém věku, je jen otázkou náhody, kde na vás natrefí. A je možné jí jít vstříc.