Radka Dohnalová zahájila svou kariéru v jednadvaceti, kdy nastoupila jako dobrovolnice do OSN. Později pracovala pro poradenskou firmu McKinsey a získala titul MBA na Harvardu. Kromě svého pracovního týmu si chválí i svůj „tým“ doma, který se skládá z manžela a čtyř dětí.
Ve které chvíli v životě jste měla pocit, že děláte to, co jste vždycky chtěla?
V posledních deseti letech. Odvahu k tomu, abych začala podnikat, mi dal druhý syn Jonáš, který je autista – věděla jsem, že čas, kdy nebudu s ním, musí být stoprocentně smysluplný. Tak vzniklo ATAIRU. Podruhé jsem si svoji spokojenost uvědomila v roce 2019, kdy jsem na firmu měla kupce, ale došlo mi, že nevím, co bych jinak dělala. Firmu přece nebuduji proto, abych ji prodala, ale proto, aby měla dopad, a protože mě ta práce naplňuje.
Proč je podle vás leadership tak důležitý?
Vnímám ho jako kritickou dovednost pro život. Když víme, v čem jsme dobří, a umíme spolupracovat a pracovat s emocemi, pomáhá nám to ve všem. Při výzkumu na Harvardu jsem našla to, co mají úspěšní lidé společného – znají svoje silné stránky, vědí, v čem jsou dobří, a to rozvíjejí. A tohle jsem chtěla zpřístupnit co nejvíce lidem, aby každý byl lídr svého života a mohl být šťastnější a úspěšnější ve smyslu spokojeného života. Přesně to při práci s lídry v našich programech děláme – pomáháme jim najít jejich talenty.
Co z toho, co učíte své klienty, jste si vzala do svého vlastního života?
Velmi mnoho. Daleko víc si uvědomuji, jak důležitou roli v životě leadership hraje – nejen v tom pracovním. Mám čtyři děti, každé je jiné. Když mi něco funguje na jedno, neznamená to, že to bude fungovat na druhé. To je podstata leadershipu. Vím, kde jsou moje silné stránky, kde jsou silné stránky mých dětí, manžela, rodičů. Jak pracovat s mými a jejich pochybami a těžkými emočními situacemi. Jak si vybudovat tým, jak umět pouštět věci a pracovat s nástrahami. Věřím, že leadership nepatří jenom do byznysu, ale i do života. I proto hledáme způsoby, jak ho dostat k co nejvíce lidem, chceme využít technologie a umělou inteligenci, ale v jádru bude vždycky člověk. Technologie nám jen pomůžou překonat hranice, vzdálenosti a jazykové bariéry.
Svého prvního syna jste měla, už když jste šla na Harvard. Teď zvládáte práci se čtyřmi dětmi. Jak?
Díky manželovi. Věřím, že když jsem šťastná máma a dělám věci, které mě baví a v nichž jsem dobrá, tak jsem spokojenější i doma, což je důležité pro mé okolí. I rodina je svého druhu tým a platí v ní principy leadershipu, tedy že dobrý lídr není ten, kdo dělá všechno, ale ten, kdo se soustředí na důležité věci, dělá to, v čem je dobrý a co ho baví, a dokáže využít silné stránky každého člena týmu.