LENKA KROBOTOVÁ: Spoustu věcí jsem si s věkem v hlavě srovnala

Původně jste měla našlápnuto na dráhu tanečnice. Kdy se vaše cesta stočila k herectví?

Tančila jsem v komparzu filmu Šakalí léta a tam jsem se poznala s Petrou Špalkovou, která mě naverbovala do záskoku v divadle Kašpar, kde hrála. Líbila jsem se jí typově a věřila, že to zvládnu. Já si dlouho myslela, že si dělá legraci, ale nakonec jsem tu roli opravdu nazkoušela. Nebýt Petřiny odvahy, je otázka, jestli bych se dva roky nato přihlásila na DAMU. Na herectví jsem si sama nevěřila, rodiče mi tuhle možnost ani nenabízeli. Chodila jsem na jazykové gymnázium a jazyky mi šly, tak si mysleli, že se budu věnovat jim. Koketovala jsem dokonce i se žurnalistikou. Ale jeviště mě pohltilo.

Slýchala jste někdy, že jste díky slavným rodičům nějak protežovaná?

Spousta lidí vám bude tvrdit, že herecké děti to mají snazší, ale opak je pravdou. Jsou víc sledované, neustále srovnávané. Já jsem první roky hraní vnímala jako neustálé dokazování, že na to opravdu mám. To pro mě bylo na herectví nejtěžší, musela jsem ukázat, že jsem na jevišti oprávněně, že to není náhoda.

Vaše maminka Hana Doulová je herečka, tatínek Miroslav Krobot je taky herec, a navíc režisér – to vás jako dítě nepřihlásili do dramatických kroužků a nevodili po konkurzech na role?

Vůbec. Oni nás s bratry ani moc nebrali s sebou do divadelní šatny. Jako dítě jsem měla jedinou zkušenost s natáčením. Když jsem byla v osmé třídě, sháněli do seriálu Juraje Herze holku, co umí hrát na klavír. Šlo o dvoudílnou sérii věnovanou dětství a dospívání W. A. Mozarta.

Okouzlil vás svět filmu?

Tenkrát to byl hlavně zážitek pro mou mámu, která tam se mnou byla jako doprovod. Hostili nás ve vídeňském Hiltonu, natáčelo se v Schönbrunnu v nádherných kostýmech. Bylo to úžasné, ale já byla ve věku, kdy jsem se hodně styděla. A i kdybych okouzlená byla, naši chtěli, abych šla na gymnázium. Zpětně jsem jim vděčná. Věnovat se čistě herectví už od čtrnácti mi přijde brzy. Je dobré mít vystudované něco jiného, zálohu, kdyby to nevyšlo.

Překvapuje mě, že jste se jako bývalá tanečnice ještě neobjevila v populární soutěži StarDance.

Doneslo se ke mně, že mé jméno už padlo. Ale je to show, ve které je potřeba mix různých typů. Když osloví jednu herečku v podobném věku, budou k ní spíš shánět sportovkyni nebo zpěvačku. Ale já jsem si před pár týdny podobnou soutěž vyzkoušela, když jsem hájila Dejvické divadlo v tanečním souboji pražských divadel. Po té zkušenosti musím přiznat, že mám respekt k lidem, kteří StarDance prošli.

Proč? Co vás dostalo?

Takové nervy jsem nikdy předtím nezažila! K nervozitě mi stačilo...

...CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE!