Možná se mnou nebudete souhlasit, ale mně přijde, že teď je těch intolerancí nějak víc než dříve. Proč jsme tak přecitlivělí? Neudělali jsme si z jídla zbytečně strašáka?
Určitě ne. Intolerance na některé potraviny existovaly vždycky, ale nikdo se jimi nezabýval. Znám to ze své praxe. Například jeden náš pacient míval od dětství průjmy. Ono to může znít banálně, ale představte si, že celý život se bojíte kamkoli jít, aby se vám nestala nehoda. A to ani nemluvím o fyzickém vyčerpání z toho, že cokoli sníte, jde okamžitě zase ven. Kvůli těmto problémům trpěl onen pán únavovým syndromem a těžkými depresemi, musel brát antidepresiva. My jsme mu v jeho pětatřiceti letech zjistili nesnášenlivost lepku a laktózy. Když je ze stravy vyloučil, postupně se mu ulevilo až do té míry, že se zbavil i antidepresiv. Najednou z něj byl úplně jiný člověk, který mi říkal, že kdyby to býval věděl už v dětství, tak si mohl ušetřit spoustu trápení. I já si ze svého dětství pamatuju, že děti docela často bolívala bříška, ale nikdo to moc neřešil. Prostě se řeklo, že to přejde, a bylo to.
Jaký je rozdíl mezi intolerancí a alergií?
Alergie je náhlá a bouřlivá imunitní reakce, která se projevuje například kašlem, anafylaktickým šokem, zčervenáním. Stačí jen stopa alergenu, například na oříšky nebo lepek, a člověk může mít i život ohrožující alergickou reakci. Alergie má tedy paradoxně výhodu v tom, že se velice rychle pozná a dá se řešit. Zatímco intolerance je tichý zabiják.
Jaké potraviny způsobují nejčastěji intoleranci?
Jsou to ryby, zejména mořské plody. Ryby, které dovážíme, někdy nemusejí být úplně čerstvé. Kvůli tomu se v nich zvyšuje množství histaminu, což je alergická látka. Například i takové starší kuře má víc histaminu. Takže s mořskými plody a kuřaty opatrně, vždy je kupujte u ověřených prodejců. Velice často vídám také intolerance na bílou mouku, cukr, laktózu a na kvasnice.
Co se týče kvasnic, je lepší, když si koupíme chleba z menší pekárny, o které víme, že si kvásek hezky pomalu kultivuje, nebo je jedno, zda sníme chleba z velkovýroby?
Rozhodně je lepší kupovat pečivo tam, kde víme, že se tomu poctivě věnují. U velkovýroben hrozí i nebezpečí různých pekařských plísní.
A jak to je s laktózou? Proč někomu škodí?
Lidí, kteří nedokážou štěpit laktózu, stále přibývá. Je to dané geneticky – narodíte se a chybí vám enzym laktáza, s jehož pomocí se má mléko naštěpit, aby se dobře trávilo. Člověk, který tenhle enzym nemá, pak trpí žaludečními potížemi, má nadýmání, průjem. Jedná-li se třeba o malé dítě, má to neblahý vliv na jeho růst a vývoj. Takové děti mohou mít anémii, poruchu růstu i problémy s učením.