Biohackerka Veronika Allister: Hackněte své tělo a dožijte se stovky

Co pro vás znamená biohacking?

Člověk, který praktikuje biohacking, se snaží o nejlepší verzi sebe sama. Vlastně jde o holistický přístup ke zdraví, kdy se kombinuje vědecký výzkum, technologie a moudrost našich předků. Fascinující disciplína, která jde mnohem dál než jenom ke zdravému životnímu stylu.

Čím začít, kdybychom se do toho chtěli pustit taky?

Nejdřív je potřeba mít objektivní data: hodnoty získané z odběru krve, moči nebo stolice. A pak se prostě začnete víc pozorovat. K tomu může sloužit deník, kam si budete zapisovat třeba to, jak se cítíte po probuzení, jak často chodíte na záchod a jak stolice vypadá, nebo jestli máte pravidelnou menstruaci a jestli při ní máte bolesti, nebo ne. Taky je potřeba se zamyslet a pojmenovat si, kde se v životě zrovna nacházíte. Například si řeknete, že se momentálně cítíte skvěle, ale přála byste si více energie a méně časté výkyvy nálad. A pak začnete hledat cesty, jak toho dosáhnout. Podíváte se na základní pilíře biohackingu: spánek, dech, stravu, pohyb, sexuální zdraví a duševní zdraví, najdete si kvalitní zdroje informací a postupně se do biohackingu ponoříte. Výsledkem by měla být strategie přímo určená vašemu tělu. Nastavíte si nějaký systém, který vás posouvá k lepšímu zdraví.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Když například zjistím, že se mi poslední dobou špatně usíná, začnu praktikovat meditaci, pouštět si 3D hudbu Synctuition, brát magnézium, vypíšu se z myšlenek a po západu slunce na sebe přestanu svítit modrým světlem obrazovek. Postupem času jsem tyhle návyky začala uplatňovat intuitivně. Čím déle po té cestě půjdete a budete ke svému tělu a svým pocitům bdělí, tím hlubší bude vaše přirozené spojení s tělem. Nakonec zjistíte, že co vám je a jak se z toho dostat, nejlíp víte sama. Tělo vám ty nesnáze přichystalo, abyste ho líp poslouchala.

Přijde mi, že minulé generace biohacking prováděly nevědomky. Souhlasíte?

Určitě ano, nicméně rozhodně ne do takové míry a v takovém kabátě jako v současné době. Biohacking není jen zdravý životní styl a nestačí na něj babské rady. Spočívá v tom, že hledáme ty nejefektivnější cesty, jak dosáhnout nejlepšího stavu, v jakém můžeme být.

Stačí nám ke sledování našeho těla tužka a papír?

Záleží na tom, čeho chcete docílit. Ze začátku určitě stačí zapisovat si pozorování do deníku. Pokud vás ale biohacking začne bavit, můžete používat různé aplikace a technologické hračky, které vám k tomu pomohou. Například pokud budete chtít sledovat, jak reagují vaše mozkové vlny na meditaci či dechová cvičení, můžete si stáhnout aplikaci Muse. Pro sledování menstruačního cyklu doporučuji aplikaci MyFlo.

Používají se i nějaké doplňky stravy?

Pro moderního člověka, který žije ve městě, jsou kvalitní doplňky stravy důležité. Nové zemědělské postupy způsobily, že půda neobsahuje dostatečné množství látek, které z ní potřebujeme dostat. Naše potrava tedy není stejná jako dřív. Navíc minerály a další prospěšné látky se těžce vstřebávají, což je dáno především tím, že jsme se vychýlili z takzvané homeostázy, tedy stavu rovnováhy. Já doporučuji brát magnézium, a to ideálně třicet minut před spaním na uvolnění svalů. Dále kvalitní omega.3, vitamin D₃ s K₂ a takzvaný Black Stuff – výtažek z břízy a houby chaga, který upravuje střevní mikrobiom.

Jsou součástí biohackingu také vztahy?

Vztahy ovlivňují naše zdraví mnohem víc, než si myslíme. Pracovat na kvalitních vztazích, které mají hloubku a jsou vědomé, bychom měli všichni. Můžete mít ty nejlepší technologie a potravinové doplňky světa, ale pokud vám nefungují vztahy, stejně se nebudete cítit naplnění a šťastní. Možná budete i mnohem víc ve stresu, a jak víme, stres je největším zabijákem.

Můžete blíž popsat, co je vědomý vztah?

To je asi na samostatnou knihu, ale zkusím to ve zkratce. Základním kamenem vědomého vztahu je žití v pravdě, být naprosto pravdivá a upřímná. To je něco, co chce odvahu a tu ne každý člověk má. Možná si to neuvědomujeme, ale mnoho z nás úplně běžně lže. Například řekneme, že jsme uvízli v zácpě, ale realita je taková, že jsme si chtěli pospat. Žít neustále v pravdě je ale úplně jiná hra. Žádná lež není nevinná, lež je lží a pravda pravdou. Od toho se odvíjí další věc, a to je vědomá komunikace s partnerem nebo partnerkou. Oba si musíme umět nastavit zdravé hranice a říct, když se nám něco nelíbí. Komunikace ale neprobíhá tak, že jeden druhému něco vyčítáme. Je potřeba to otočit a mluvit o tom, jak situaci vnímáme my. Pojmenovat své pocity a bolesti a přijmout, že svět druhého člověka může vypadat jinak než ten náš. Člověk se ve vztahu učí milovat a to neznamená jen milovat pozitivní aspekty lidské duše, ale i ty temné.

Takže musíme druhého přijmout takového, jaký je. Nesnažit se ho změnit.

Ano, to je podle mě třetí stavební kámen. Přijmout partnera se všemi démony, které má. Mít vědomý vztah může být mnohem náročnější, než si člověk dokáže představit, ale stojí to za to. Být milován nebo milována je jednoduché, ale umět milovat? To chce opravdu odvahu! Například když vás partner zradí, respektive ve vašem světě se to jeví jak zrada, a vy mu přesto znovu dáte důvěru. Nebo když udělá něco, co je pro vás naprosté „ne“, a i přesto pokračujete ve společné cestě a přijímáte, že i tohle je on a takhle vypadá váš vztah. Jste jedno a vše je vzájemně propojené. Váš partner či partnerka jen zrcadlí váš obraz – ať už líbivý, nebo naopak. Pokud máte odvahu žít v pravdě, máte odvahu milovat a být sama sebou, pak pro vás vědomý vztah může být cesta k osvícení.

To zní vlastně jako částečně spirituální cesta…

Spiritualita je o individuální cestě jednotlivce, biohacking je o tom samém. Cesta, po které se každý z nás vydá, je unikátní. Nicméně biohacking má určité principy postavené na pevných základech – na datech. Spiritualita je pro zdraví člověka zásadní, krásně je to vidět například na výzkumech provedených na lidech z takzvaných modrých zón – oblastí, kde se lidé dožívají nejvyššího věku. Pokud má ale člověk zdravé tělo i mysl, jeho spiritualita roste mílovými skoky, protože je na to jeho nervový systém lépe připravený.

Ve spojitosti s biohackingem se mluví také o dlouhověkosti. Jak se lze ve zdraví dožít stovky?

To je skvělá otázka. Ve zdravotnictví se mluví o délce dožití (anglicky lifespan), v biohackingu ale jdeme dál a mluvíme o healthspan, tedy dožití ve zdraví. Nikdo přece nechce žít do 120 let za tu cenu, že posledních třicet let stráví v nemocnici na přístrojích. Biologický potenciál člověka je dožít se 120 let, a to i v relativně dobrém zdraví. Dnes už jsou k dispozici technologie a způsoby, jak si zdravý život prodloužit. Jenom nesmíte přeskočit základ. A to nejsou technologie, ale strava, pohyb, smysl života, dýchání, snižování stresu, spánek a kvalitní vztahy. Pokud jsou tyhle základy pevné, vytvoříte si odolný nervový systém, na kterém můžete stavět pyramidu dlouhověkosti. A jak víme, pyramidy stojí opravdu dlouho a nic s nimi neotřese. Odolnost je jádrem biohackingu a celkového zdraví člověka. Pokud jdete cestou odolnosti, pak zvyšujete pravděpodobnost, že se dožijete vysokého věku, a navíc ve zdraví.

Se stárnutím souvisí také pojem biologický věk. Vysvětlíte, v čem se biologický věk liší od chronologického?

Biologický neboli epigenetický věk je údaj, který nám ukazuje, jak staré je naše tělo. Náš chronologický věk se totiž nemusí nutně potkávat s věkem biologickým. Někdo stárne rychleji, a někdo naopak pomaleji.

Jak svůj biologický věk zjistíme?

Z krve toho o biologickém věku moc nezjistíme, spíš je potřeba brát vzorky ze slin. Také je dobré vědět, že tělo je velice komplexní. Existují sice start-upy, která vám řeknou přesné číslo, ale myslím, že je to spíš marketing. Biologický věk člověka nelze určit přesně. Můžeme ale zjistit, na kterých úrovních je jeho stárnutí zpomalené, nebo zrychlené. Například to může být jinak na buněčné úrovni a jinak v rámci imunity. Díky tomu pak lze říct, na co si dát větší pozor nebo jakou strategii zvolit pro zlepšení zdraví.

Pro některé ženy je znakem stárnutí menopauza. Můžeme i menopauzu „hacknout“ a zvládnout ji s nadhledem?

Určitě se na toto období života můžeme lépe připravit. Je dobré třeba vědět, že návaly horka jsou sice běžné, ale nemusejí trvat dlouho. Některé ženy totiž žijí v přesvědčení, že návaly jsou normální a že s nimi budou žít do konce života. Ženám velmi pomáhá chladová terapie, laskavě se otužovat, různé dechové techniky nebo kundalini jóga. Zároveň je dobré o menopauze mluvit, nedržet změnu, kterou prožívám, v sobě. Pokud žena umí pracovat se stresem a jde cestou odolnosti, pak může být její přechod do tohoto období laskavý.

Zmínila jste chladovou terapii. Jaký je rozdíl mezi chladovou terapií pro ženy a pro muže?

Na toto téma jsem napsala celou knihu, kterou budu vydávat na podzim letošního roku. Obdobnou publikaci jsem ve světě nenašla, přitom rozdíl mezi chladovou terapií pro muže a ženy je markantní. Ženy se otužují jinak než muži. V období menstruace nebo těsně před menstruací doporučuji otužování opravdu jemné, případně žádné. V těhotenství je chladová terapie pro ženu blahodárná, pokud to tak cítí. V šestinedělí se zásadně neotužujeme a v období kojení je to už opět na ženě a jejím pocitu. Během menopauzy je chladová terapie také velmi vítaná.

Je biohacking cesta, nebo cíl?

Cesta, která je cílem sama o sobě.