Bára Loukotová: „Harryho Pottera se vyplatí přečíst víckrát.“

Pamatujete si ještě na pocit, když jste Harryho Pottera četla poprvé? Kolik vám tehdy bylo let?

Bylo mi sedm, takže už si toho zase tolik nepamatuju. Nicméně tam bylo určitě nejprve rozčarování. Proč čtu o tlustém řediteli firmy na vrtačky? Pak přišla fascinace Brumbálem, který se zjevil v botách na podpatku, vytáhl citronovou zmrzlinu, hodil nějaké dítě na práh domu a šel. A pak už se to vezlo.

V čem to bylo jiné, když jste se k Harrymu Potterovi vrátila jako dospělá pro účely natáčení podcastu?

Já jsem z toho příběhu vlastně nikdy tak docela nevystoupila. I v dospělosti jsem u něj v trochu jiné formě zůstala. Často jsem Harryho poslouchala v práci v momentech, kdy to šlo, jako audioknihy – právě proto, že jsem příběh dobře znala, nevadilo, když mi sem tam kousek utekl. Když jsem ale knihy začala rozebírat pro podcast, bylo to po delší pauze způsobené tím, že se mi narodila dcera. A to mi ten pohled trochu změnilo. To, co je očima dítěte skvělé dobrodružství, je očima mámy někdy docela za hranou bezpečnosti.

V podcastu se teď věnujete pátému dílu, zbývá vám tedy probrat ještě dvě a půl knihy. K tomu vydáváte každý týden epizody pro předplatitele na platformě Herohero. Nedocházejí vám někdy témata?

S bonusovými epizodami je to někdy komplikované. Už na začátku jsem si určila, že se nechci opakovat a zmiňovat to samé dokola, čehož se snažím držet. Takže to, co zazní v normální epizodě, už na Herohero neopakuji, a naopak. Zatím mám naštěstí témat dost, sepsala jsem si jich asi sto hned na začátku a občas se nějaké nové samo zjeví při čtení některé kapitoly.

Podle čeho si vybíráte, čemu se budete v bonusových epizodách věnovat? A jak posuzujete v klasických epizodách, které dějové linky nebo zmínky stojí za obsáhlejší rozvedení?

Některá témata si vysloveně schovávám na dobu, kdy o nich budeme číst v knihách, třeba o Nemocnici u svatého Munga jsem točila epizodu, až když do ní opravdu Harry poprvé zavítal. Jinak by to nedávalo smysl.

V rozhovorech často říkáte, že jedním z důvodů, proč jste začala podcast natáčet, bylo, že vám v tehdejší nabídce podcastů chyběla nějaká témata na odreagování. V čem podle vás tkví kouzlo světa Harryho Pottera, že se k němu lidé často vracejí, když se necítí dobře nebo chtějí utéct od svých skutečných problémů?

To je jedna z otázek, kterou dostávám snad nejčastěji a na kterou podle mě nelze jednoduše odpovědět. Každý si v tom totiž najde to své. Myslím, že pro mou generaci to byla hodně přelomová kniha třeba v tom, že hrdinové v ní nebyli dokonalí, rostli s námi, řešili podobné problémy a do toho teda ještě sem tam osedlali nějakého draka nebo porazili Ďáblovo osidlo. Takže když začal být můj osobní život komplikovaný, byl tady Harry, se kterým se dalo ztotožnit, ale zároveň mě přenesl někam, kde byla magie.

S jakými příběhy lidí týkajícími se světa Harryho Pottera se obecně setkáváte?

Občas mi píší lidé, kteří si zrovna procházejí nějakou nepříjemnou životní fází, jako jsou vážné nemoci, problémy v rodině či úmrtí, a zmiňují, že je právě čtení knih, případně poslech audio­knih nebo i podcastu drží alespoň trochu nad vodou – je to moment, kdy dokážou vypnout. Nevím, čím to je, ale mám to tak taky.

V Q&A epizodě jste zmínila, že váš partner tak zapálený do světa Harryho Pottera není a že před tím, než jste začala podcast vydávat, o něm nevěděl skoro nic. Změnilo se to od té doby?

Nezměnilo se to prakticky vůbec. Ví, že Alohomora odemyká dveře, protože kamarádka má rohožku s tímhle kouzlem, a tak jsem mu ho kdysi vysvětlila, aby pochopil, o co jde. Podcast poslouchá, ale podle mě si z něj odnáší spíš ty informace kolem, protože nedávno mi opravoval tenisový žargon.

Těšíte se, až si budete moci o Harrym Potterovi povídat se svojí dcerou? Chtěla byste, aby nejprve četla knížky a až pak viděla filmy, nebo to necháte úplně na ní?

Nechám to úplně na ní, zatím to nevypadá, že bude velká fanynka. Je to pro ni maminčina práce, což je pochopitelně ta nejnudnější věc na světě. Pokud do toho doroste, budu raději, když to bude dřív než později.

Čtete své dceři už teď nějakou literaturu? Je podle vás v dnešní době těžší vybudovat v dětech vztah ke čtení a ke knihám, než tomu bylo u vaší generace?

Nemyslím si, že je to těžší. Podle mě jsou prostě vždycky lidé, pro které čtení není zajímavé, jejich mozek nedokáže čtený text transformovat do nějaké vlastní představy. Vidím to u generace své dcery, i tam jsou děti, co u knih vydrží a baví je, a ty, které utíkají, sotva vidí stránku. My si čteme každý den před spaním asi od jejích dvou let a zatím ji to pořád baví. Teď zrovna jsme asi v půlce Dětí z Bullerbynu a z toho je nadšená jak ona, tak já, protože jsem je jako malá zbožňovala. A dokonce i manžel, který nikdy k téhle ikonické knize nepřičichnul, chodí poslouchat.

Má i Harry Potter podobně jako Děti z Bullerbynu šanci u dětí obstát v konkurenci jiné zábavy? Je podle vás nadčasový?

To je otázka. Na besedy a setkání mi chodí i docela malé děti a knihy nadšeně hltají, takže tahle generace podle mě určitě ještě Harryho Pottera čte. Pokud se povede seriál, mohli by dokonce celou tu zkušenost prožít podobně jako moje generace, seriál by s nimi měl růst. V tom vidím velký potenciál.

Co ze světa Harryho Pottera vás při tvorbě podcastu nejvíc překvapilo? Co nového jste se dozvěděla, co jste předtím nevěděla nebo třeba už zapomněla?

Mám ráda takové ty detaily, kterých je v těch knihách opravdu hodně, a proto se vyplatí přečíst si je víckrát – teprve pak je člověk najde. Baví mě hlavně slovní hříčky a schované drobnosti. Úplně první aha moment, který si z podcastu pamatuju, byl, když jsem zjistila, že město, ve kterém se Harry s Dursleyovými v první knize skrývá na hotelu před příchozími dopisy z Bradavic, je Cokeworth. S tím se pak znovu setkáváme v šesté knize, je to totiž rodiště Lily, Petunie a Snapea, tedy tří klíčových postav v Harryho životě.

Spousta lidí si Harryho Pottera spojuje s podzimním obdobím a s Vánocemi, to platí tedy asi hlavně u filmového zpracování. Proč myslíte, že to tak je?

To je docela vtipné, protože ty filmy o Vánocích zase tolik nejsou. Halloween je pochopitelnější, koneckonců bavíme se o čárech a magii. Narativ, že se jedná o vánoční film, vznikl podle mě hlavně tím, že celou sérii už několik let pravidelně před Vánoci dávají v televizi. A hlavně první dva filmy evokují takovou tu kýženou sváteční pohodu.

Dostáváte pravidelně k Vánocům dárky ze světa Harryho Pottera? V jednom z dílů podcastu jste zmínila, že merch cíleně nesbíráte, ale vždycky si k vám nějakým způsobem cestu přece jen najde.

Sem tam něco dostanu, a i když ty věci zase tak neprožívám, vždy mi udělá radost, že na mě ten dotyčný myslel a že mi daroval něco, co je mi opravdu blízké. Že mě zná.

Jaký dárek ze světa Harryho Pottera vám udělal největší radost?

Rozhodně první dvě knihy, které jsem dostala v roce 1998 k Vánocům od dědy a které mě vlastně do celé série uvedly. To už asi nic nepřebije.

Jaký je váš nejoblíbenější merch, který máte doma?

Právě ten můj první díl, který už má hodně dlouho to nejlepší za sebou, je plný čmáranic a podtržených částí, vazba se rozjíždí a celkově je to prostě salát. Ale můj salát.

Jak často v běžném životě říkáte v nejrůznějších situacích reference na situace z Harryho Pottera?

Myslím si, že téměř vůbec, nevybaví se mi snad jediný takový moment. Já si to svoje fanouškovství spíš držím uvnitř. To, že je to moje hlavní náplň, teď trochu mate, ve skutečnosti nejsem zdaleka tak obsesivní, jak to možná vypadá.

Jak reagujete, když se setkáte s někým, kdo Harryho Pottera nečetl ani neviděl filmy?

Nijak, maximálně se podivím, že se to k němu nedostalo. Je to každého věc. Já taky spoustu věcí nečetla a neviděla. Třeba Pulp Fiction, za to dostávám pravidelně bídu.

Jakou nejzajímavější nebo nejpřekvapivější reakci od posluchačů jste kdy na svůj podcast dostala?

Hodně překvapená jsem byla z jednoho negativního hodnocení v podcastové aplikaci, kde mi bylo vyčteno, že neuvádím, že v průběhu povídání budou i spoilery. Tak nějak jsem to dvacet šest let od vydání prvního dílu už považovala za promlčené. Teď už tam ale tohle varování mám.

Podcast Neplecha ukončena

Byl pojmenován po kouzelné formuli Neplecha ukončena (Mischief managed), která se objeví ve třetím díle ságy. První epizodu, nazvanou Chlapec, který zůstal naživu, vydala Bára Loukotová v únoru 2021. Od té doby vychází každý týden jeden díl, kde rozebírá kapitolu po kapitole a věnuje se nejen dějové lince, ale i detailům týkajícím se postav, vztahů, míst, kouzel, etymologie jmen či nesrovnalostem v překladu. Bonusové epizody publikuje na platformě Herohero, kde má téměř 3000 předplatitelů. Nedávno se poprvé pustila do videoobsahu, ukazovala svoji sbírku knih ze světa Harryho Pottera. „Jsou témata, kde je obraz potřeba, takže se k tomu možná ještě vrátím. Bavilo mě to.“