A je tu zase září. Začátek běžného režimu plného domácích úkolů, přípravy svačin, rozvážení na kroužky a spousty dalších povinností, které, coby rodiče dětí školou povinných, máme. I já jsem rodič. Zároveň jsem také podnikající žena, paní v domácnosti, dcera a přítelkyně. A protože čas je ta nejcennější komodita, kterou v životě máme, podělím se s vámi o rady, jak všechny tyhle role s úsměvem zvládnout.
Milujete své dítě? Milujete svého partnera? Naplňuje vás trávit s nimi čas a být tu pro ně? Pak je to vaše priorita. A pokud je to vaše priorita, nic a nikdo by vám v tom neměl bránit. A už vůbec ne dokonale sladěné oblečení nebo uklizená kuchyň hned po ránu.
Nejradši mám ranní ležení v posteli s přítelem a dcerou, kterou k nám vždy přenáším z jejího pokojíčku. Někdy se to protáhne, takže pak jen dcerce místo copánků rozčešu vlasy, stáhnu do culíku a ke snídani nedostane teplou ovesnou kaši, ale křupinky s mlékem. Je to pro nás důležitá chvíle, kdy jsme všichni spolu, a bez ní si začátek dne nedovedeme představit.
Vím, že v 7:45 musí být dcera ve škole. Já musím během dne odpracovat alespoň 7 hodin a v půl páté dítě zase vyzvednout. Tato čísla jsou pro mě nejdůležitější, proto se v nich odráží celý můj den. V úseku od 8 do 16 hodin stihnu s přehledem práci i oběd. Dceru zároveň nevyzvedávám z družiny jako poslední. Pokud je přítel doma, vyzvedává jí on, někdy ji také vypravuje. Tím získávám čas navíc.
Po 16. hodině pro mě ale práce končí a zbytek dne věnuji tomu, co je pro mě zrovna důležité. Někdy je to odpočinek, jindy čas s rodinou nebo rozvoz na kroužky. Všechno se to ale málokdy dá stíhat, takže skoro vždy strádá moje nejmenší priorita, tedy domácnost. Možná občas ulehám do postele s prádlem ze sušičky na křesle nebo s plnou myčkou. Ze dne je ale pro mne důležité vytěžit maximum času, kdy cítím příjemné pocity. A zrovna ty při úklidu moc často nezažívám. Dám tedy přednost horké vaně, seriálu s přítelem nebo pohádkovému večeru a večeři na konferenčním stolku s mou malou. Dokonce jsem si naordinovala dvouměsíční detox od osobních sociálních sítí, které ve mně probouzely pocity, že to všechno nezvládám dostatečně perfektně a že bych na sobě měla zapracovat.
Upřímně, podle mého názoru je nemožné zvládat všechno perfektně, i když vám partner pomáhá. Ne vždy se cítíme plné sil a energie. Přemýšlejte nad tím, kolik času vás ráno stojí perfektní make-up, vaření jídla, nakupování v supermarketu nebo příprava oblečení na další den. Těch aktivit je za den opravdu spoustu, a pokud se musí neodkladně udělat, je dobré popřemýšlet nad tím, jak je zefektivnit.
Pro úsporu času, který chci věnovat sobě a své rodině, jsem skoro přestala chodit do supermarketů. Je to pro nás zbytečný stres a ztráta času, takže nakupuji online – třeba mezitím, co si dcera hraje večer ve vaně. Když vezu malou na kroužek, je to hodina a půl i s cestou, z toho hodina čekání na ni. Tento čas využívám pro řešení běžných aktivit, jako je třeba vyřízení hovorů, nákup dárku k narozeninám nebo svátku, plánování jídla na další týden nebo organizace pracovních úkolů. To všechno třeba s dortem a dobrou kávou v oblíbené kavárně, což zároveň považuji za čas, kdy se věnuji sama sobě. A pokud jde o ranní přípravu? To záleží, jak velká priorita je pro mne daný den vypadat perfektně. Většinou je velmi malá, takže si místo brzkého vstávání raději přispím a u zrcadla mi stačí 10 minut.
V době, kdy jsem bydlela jen s dcerou, jsem byla na všechno sama. A tak jsem se naučila zapojovat jí do všech možných aktivit, i když jí byly pouhé čtyři roky. Vykládání myčky, mazání chleba, krájení zeleniny nebo vysávání představovalo nový druh zábavy a mně to moc pomohlo. V tomto systému jsme zůstaly. Pokud si potřebuji koupit oblečení nebo nakoupit něco do domácnosti, není to jen můj úkol, ale i její. Je to dobrodružná výprava, kdy je mou poradkyní a asistentkou. Svačiny do školy si připravuje sama, já jen dohlížím. Ví, že kdykoli bude potřebovat pomoct ona, jsem tu pro ni a nebere to jako samozřejmost. Když má přítel volno, sepíšu den předem seznam úkolů, co je potřeba udělat, a dám ho na lednici. Společně si pak povinnosti rozdělujeme. Například on žehlí, já připravuji jídlo na další den a dcera mi pomáhá nebo utírá prach – podle toho, co je zrovna potřeba. Pokud chci trávit čas bez ní, ať už s přáteli nebo sama, jednoduše si všem naplánuji na den, kdy má přítel volno nebo se domluvím s mojí maminkou.
Rodina je o spojitosti. Není o hordě povinností, které vám přerůstají přes hlavu. Rodina je tým, který by si měl pomáhat za všech okolností, a proto je důležité o tomto tématu mluvit a naučit děti, že abychom byli všichni veselí a spokojení, potřebujeme nejen čas, ale i energii. A proto je nezbytné, aby se do běžných činností zapojili všichni, třeba formou her.
Pro denní plánování se mi skvěle osvědčil obyčejný papír a tužka. Každý večer si napíšu úkoly, které jsou potřeba udělat, a když jich je opravdu hodně, označím je písmenky A nebo B. A znamená musí to být dnes a B symbolizuje důležité, ale počká to do zítra. Vždy se zamyslím, jestli lze a případně jak dané činnosti zefektivnit, ať už je to nákup, odvoz dcery na kroužek, vaření, úklid či domácí úkoly. V případě, že to-do list svítí jen samými áčky, je tu partner, který mi s ním pomůže.
Popřemýšlejte nad tím, co vám v daném dni bere nejvíc času a jak to lze změnit. Často to mohou být sociální sítě, na kterých trávíme někdy i hodiny, aniž bychom si to uvědomili. Setkání, na která vlastně ani jít nechceme. Nebo vaření a uklízení. Existuje mnoho jídel, které vyžadují minimální přípravu. Úklid zase lze rozdělit do časových bloků v rámci celého týdne. A protože vždycky vám do života může vstoupit nečekaná událost, kdy je třeba režim překopat, neplánujte zbytečně dlouho dopředu, ale soustřeďte se skutečně jen na denní plánování. Nezapomeňte, jste stále jen žena, nikoli robot, a je třeba se zbytečně nepřetěžovat a nesnažit se zvládnout všechno sama a hned.
autorský článek
