Studie: Oblíbené dítě rodičů má v dětství mnoho výhod. V dospělosti však může narazit

„Vyrůstala jsem jako jeden z šesti sourozenců. Každý z nás měl v rodině různé role a na starosti jsme měli odlišné věci, ale důvody se zdály být praktické. Já jako nejmladší jsem například vždycky chodila pro věci svým rodičům, možná proto, že si mysleli, že mám hodně energie. Moje sestra většinou jezdila nakupovat, protože uměla řídit. Celkově mi to všechno přišlo docela vyrovnané. Ale loni na rodinném setkání jeden z mých bratrů vyhrkl, že si myslí, že jsem tatínkův oblíbenec,“svěřuje se britská novinářka BBC, Debra Dennett, ve svém příběhu.

Zajímalo ji, jak to mají lidé v jiných rodinách, a tak se na toto téma podívala blíže. Zjistila, že podle výzkumů je upřednostňování jednoho z dětí u rodičů překvapivě běžné. Tento fenomén „oblíbeného dítěte“ byl identifikován a studován v mnoha různých kulturách a například podle studie z Hong Kongu z roku 2020 se vyskytuje se v přibližně 65 % rodin. Podle americké studie z roku 2016 byl identifikován dokonce u 75 % matek.

To jsou vskutku velká čísla, je ovšem podstatné zmínit, že zde hraje roli celá řada faktorů. Jedním z těch důležitých je, že děti mohou mít pocit, že je jejich sourozenec u rodičů více oblíbený, aniž by to byla pravda. Kromě toho zde má vliv i pořadí, v němž jsou děti narozeny – ty starší jsou mnohdy zkrátka samostatnější než mladší, jelikož jsou na to zvyklé, zatímco těm mladším se více pomáhá. V každém případě, když se tento fenomén v rodině objeví, ať už reálně, či pouze na základě subjektivních dojmů, má mnohdy na děti vliv i v jejich dospělém životě.

Dlouhodobý efekt oblíbeného dítěte

Odlišný přístup k sourozencům ze strany rodičů je psychology považovaný za zdroj celé řady emocionálních problémů. A problematika oblíbeného dítěte mezi sourozenci není výjimkou. Může to přitom mít dopady jak na oblíbence samotného, tak na jeho bratry a sestry.

Dopad na oblíbené dítě v dospělosti

To, že je některé dítě považované za ono „zlaté dítě“ může mít pro něj během jeho dětství mnoho výhod, v dospělosti ale může vést spíše k negativním důsledkům. „Zjistili jsme, že zvýhodňování je spojeno s vyššími depresivními symptomy pro oblíbené děti. Věříme, že je to proto, že být oblíbeným dítětem matky vytváří konflikt ve vztazích jejich oblíbených dětí s jejich sourozenci. Zjistili jsme, že toto napětí se sourozenci v dospělosti je důležité pro psychickou pohodu,“ píše ve výše zmíněné americké studii její autorka Megan Gilligan, která zároveň působí jako docentka lidského rozvoje a rodinných věd na University of Missouri. Kromě toho k sobě může rodič dotyčné dítě více přivázat a v dospělosti po něm požadovat větší péči než po ostatních.

Dopad na jeho sourozence

Pro člověka, který má pocit, že se s ním zachází jako s druhým (či třetím, čtvrtým…) nejlepším, mohou být důsledky také závažné. Přeci jen není příjemné, když je někdo celý život považovaný za někoho „ne tak dobrého“ či dokonce „problematického“. Výzkumy naznačují, že si děti uvědomují rozdílné zacházení již od raného věku. U sourozenců oblíbeného dítěte to podle studie z roku 2005 vede k nízkému sebevědomí, podle další k úzkosti a podle ještě jiného výzkumu mohou mít tyto děti problémy s rizikovým chováním. Nemluvě o tom, jak to komplikuje jejich sourozenecké vztahy, jak již bylo zmíněno.

Jak se s efektem oblíbeného dítěte vypořádat?

Když Debra zjistila, co si o ní její sourozenci myslí, začala s nimi téma rozebírat. „Když jsme si se sourozenci více povídali, vzpomněli jsme si, jak moje matka občas dávala přednost našemu nejstaršímu bratrovi, pravděpodobně proto, že byl její prvorozený. Mezitím náš otec často chválil našeho prostředního bratra za to, že je chytrý, což je vlastnost, kterou obdivoval, a kterou oba sdíleli. A pak tu je krevetový koktejl, který naši rodiče automaticky servírují pouze našemu druhému prostřednímu bratrovi, když je navštíví,“ tato konverzace jim podle ní pomohla dojít k závěru, že dopad oblíbeného dítěte byl v jejich případě zmírněním tím, že jich je šest. „Představte si rodinu s pouhými dvěma dospělými dětmi, z nichž jednomu se podává krevetový koktejl, zatímco druhému nikoliv: pravděpodobně by to tomu dítěti připadalo velmi kruté, jako nějaký trest,“ dodává na závěr.

Docentka Gillian potvrzuje, že právě konverzace o tomto tématu mohou v rodině pomoci uvolnit dané napětí, jelikož se může jednat pouze o pocity lidí, o nichž další členové rodiny neví. Zároveň upozorňuje na to, že zde hraje roli dynamika v tom, že se oblíbenci a neoblíbenci mohou v průběhu života u rodičů měnit.

V každém případě, pokud jste obětí efektu dlouhodobého dítěte, ať už jako oblíbenec, či jako jeho sourozenec, a výše zmíněné taktiky nepomohou, pak mějte na paměti, že každý člověk je jedinečný a výjimečný. A měl by se mít hlavně on sám rád a znát svou hodnotu.