Rodičovství přináší obrovskou zodpovědnost, kdy musí rodiče ze svého potomka vychovat správně vychovaného jedince se správnými morálními hodnotami, způsoby a disciplínou. Je také důležité jim vysvětlit, jak se chovat nemají, co nesmí a odrazovat je od hrubé mluvy. Jenže často se rodiče soustředí pouze na obsah svého sdělení, nikoliv jeho formu, která je stěžejní pro to, aby dítě danou věc realizovalo správně.
Není zrovna snadným úkolem objektivně pohlížet na své činy či slova. Někdy je však potřeba se na chvilku zastavit a zamyslet, jak byste popsali způsob komunikace se svým dítětem. Přehrajte si to v hlavě, jako byste se dívali na nějaký seriál. Zní váš hlas láskyplně a trpělivě? Věnujete pozornost svému dítěti, nebo se raději díváte do telefonu, co vám právě píšou přátelé na sociálních sítích? Jinými slovy se zkuste zamyslet, jak byste jako rodič působili, kdyby vás někdo při komunikaci s dítětem nahrával.
Pokud dojdete k názoru, že byste se rádi viděli jako rodič v lepším světle, popřemýšlejte o tom, co byste měli udělat, abyste zlepšili způsob komunikace s vaším dítětem. Pokud dítě něco provedlo špatně, je váš hlas hrubý, netrpělivý nebo dokonce agresivní? Zkuste trénovat svoji trpělivost a vysvětlit dítěti chybu, kterou provedlo, normálním tónem hlasu. Rozhodně se vyhněte podrážděnému tónu, i když dítě nic neudělalo, jen proto, že jste unavení. Nejhorší jsou pak věty jako: „Dej mi už konečně na chvíli pokoj!“ nebo třeba „Ty mě jednou přivedeš do hrobu!“. Tyto věty děti hluboce zraňují a vyvolávají v nich obavy, že by vám skutečně mohly ublížit, nebo že pro vás nejsou dost dobré.
Určitě byste raději vyhověli někomu, kdo k vám mluví laskavým tónem, než někomu, kdo na vás křičí. Stejné je to i u dětí. I když dojde k neshodě nebo potřebujete napravit něco, co vaše dítě dělá špatně, použijte normální a trpělivý tón hlasu, který pravděpodobně upoutá více pozornost dítěte. Když na své dítě často křičíte nebo mluvíte agresivně, může to do budoucna poškodit váš vztah. Křik může mít sice krátkodobě okamžitý efekt, ale z dlouhodobého hlediska je k regulaci chování ideální normální a trpělivý tón. Výjimky pochopitelně tvoří situace, kdy je dítě přímo ohroženo na zdraví či životě a víte, že na křik reaguje okamžitě – např. při běhu směrem do silnice nebo strkání prstů do zásuvky. Po této represi byste však měli dítěti trpělivě vysvětlit důvod vašeho jednání.
Pokud máte doma malého vzteklouna, zkuste se zamyslet nad tím, zda se sami často nevztekáte a nejednáte takto i s dítětem kvůli jeho chybám. Děti se totiž učí z vašeho chování a mají tendenci jej kopírovat. Když se budete chovat k dítěti s respektem a laskavostí, posílíte své pouto a docílíte toho, že bude i dítě respektovat vás. Kromě toho mu díky jeho naučenému příjemnému vystupování zvýšíte sympatie u jeho učitelů a usnadníte seznamování s kamarády, jelikož každý při seznamování preferuje milý tón hlasu a nikoliv hrubé vystupování.
VeryWellFamily, SRCD
