Spánek potřebujeme všichni, děti i dospělí. V každém věku, v různých fázích života, je ale optimální počet denně naspaných hodin odlišný. Jinou potřebu spánku mají nejmenší miminka, jinou školáci. Na délce a kvalitě spánku přitom závisí fyzické i duševní zdraví. Kolik hodin by tedy děti měly v konkrétním věku spát? Co dělat, když se to nedaří a co jim to může způsobit?
Spánek je obecně velké téma, ke kterému existuje spousta průzkumů, výzkumů a studií. Do snad největšího projektu ve světovém měřítku se pustila americká National Sleep Foundation, když dala dohromady osmnáct špičkových odborníků z různých oblastí, včetně dětských lékařů, psychiatrů, porodníků i gynekologů. Ti pak prozkoumali stovky odborných publikací a materiálů týkajících se spánku. Výsledkem je kromě cenné studie i šikovná tabulka s poměrně jasnými čísly. Ukazuje, kolik hodin spánku podle věku je optimálních, kolik dostačujících a kolik už odborníci nedoporučují.
Novorozenci od 0 do 3 měsíců potřebují 14 až 17 hodin spánku, včetně denního, protože jen zřídka prospí celou noc. Starší kojenci od 4 do 11 měsíců potřebují každý den asi 12 až 15 hodin spánku. Pro batolata mezi prvním a druhým rokem života je ideálních 11 až 14 hodin každou noc. Předškoláci od 3 do 5 let by měli spát 10 až 13 hodin, školáci od 6 do 13 optimálně 9 až 11 hodin. U teenagerů pak s každým dalším rokem potřeba spánku mírně klesá a dospívající od 14 do 17 let potřebují asi 8 až 10 hodin nočního spánku denně.
Těmito doporučeními se bez obav můžeme řídit, ale je důležité vědět, že každé dítě je jiné a má své individuální potřeby. „Spánkové potřeby se u dětí mohou velmi lišit, proto je dobré brát tabulky pouze jako orientační, tak jako u čehokoli jiného,“ připomíná Anna Ružičková, spánková poradkyně a zakladatelka projektu WellBabing, který se na tuto problematiku specializuje.
Nedávná studie odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci ukázala, že 40 % českých dětí ve věku 11 až 15 let spí ve všední dny méně, než je doporučeno. O jednu až dvě hodiny. Autoři studie připomněli, že české děti podobně jako ty ze Slovenska, Maďarska a Polska vstávají poměrně brzy do školy a právě časné ranní vstávání způsobuje, že nestihnou spánková doporučení naplnit.
Nedostatečný počet naspaných hodin se u dětí projevuje nervozitou, plačtivostí, nechutenstvím, celkovou nespokojeností, sníženou imunitou, kruhy pod očima. Dlouhodobě nekvalitní spánek může vést ke zdravotním problémům jako jsou cukrovka, srdeční onemocnění, poruchy štítné žlázy nebo také k poruchám pozornosti a učení.
„U dětí mladších 3 let se nedostatek spánku vyskytuje ve většině případů v souvislosti s nějakým zdravotním problémem, je tedy potřeba vyřešit ten. Dítě, které je zdravé a má naplněné své potřeby, cítí se bezpečně a má prostor pro to, aby se vyspalo, se vyspí. Spánek je biologická potřeba, takže děti ví, jak spát,“ upřesňuje spánková specialistka pro děti a rodiny Anna Ružičková.
A dodává, že mnoho rodičů zápolí s běžnými spánkovými problémy: „Bývá to dlouhé uspávání, boj se spánkem, časté noční probouzení a podobně. Rodiče by se měli obrátit na spánkového odborníka v momentě, kdy si neví rady. Lepší než zkoušet sto rad, je poradit se s někým, kdo je individuálně navede.“
Každý rodič moc dobře ví, že spánek dětí, zejména těch nejmenších, se od těch jejich výrazně liší. Malé děti nedokážou spát celou noc vkuse, tak jako dospělí. To, že se v průběhu noci několikrát vzbudí, je v pořádku. „Dětský mozek nedokáže minimálně první tři roky sám sebe regulovat, proto potřebuje mozek dospělý, na který se napojí a skrze něj se uklidní. Proto nás děti potřebují k usínání, proto nás potřebují, když se v noci vzbudí.“ Dospělý člověk už se podle Anny Ružičkové zvládne zregulovat sám a znovu usnout, nebo se večer dostatečně uklidnit, aby mohl usnout. Respektive měl by, ale, jak víme, i řada dospělých s tím má někdy problém.
Ve chvíli, kdy se dítě cítí v bezpečí, může spát. Dětem tedy ke kvalitnímu spánku nejvíce pomáhá pocit bezpečí. K tomu, aby tento pocit byl naplněný, potřebují malé děti blízkost rodiče. A co ty větší? „Velkým dětem mohou pomoci různé metody mindfulness, oblíbený plyšák nebo jiná hračka, pohodlná postel. Je velice důležité, aby mělo dítě spojené svůj spánkový prostor s něčím příjemným, ne se strachem, trestem nebo křikem. Také je důležité, aby dítě mělo celkově ke spánku kladný vztah,“ vysvětluje spánková poradkyně Ružičková.
S tím, že pokud u každého uspávání probíhá křik, vyhrožování, nervozita a velký stres, pak může být i celá kvalita spánku výrazně narušená. Proto je důležité, jak se ke spánku staví rodiče a jak dokážou regulovat sami sebe, aby pak pomohli svým dětem. Jaké jsou časté chyby rodičů v této oblasti? „Rodiče dělají, co můžou a často všechno, aby se sami trochu vyspali. Nedostává se jim ale informací, díky kterým by věděli, na co se připravit, jak má například vypadat biologicky normální spánek kojence, batolete nebo předškoláka, a jak se starat o svůj vlastní spánek,“ uzavírá odbornice na spánek pro děti a rodiny.
thensf.org, sleepfoundation.org, thehill.com, wellbabing.com
