Být rodič je jednou z nejkrásnějších i nejtěžších rolí na světě. Vaše děti jsou součástí vás a vy jim věnujete velkou míru svého času i energie. A proto je extrémně náročné, když zjistíte, že vás vaši potomci vlastně tolik nepotřebují. Najednou zvládají žít sami. Existují ovšem způsoby, jak tuto novou životní etapu lépe zvládnout.
Váš domov býval plný dětského smíchu, přemlouvání k večeři a smlouvání, jak dlouho být u počítače. A vy máte pocit, jakoby to bylo včera. Ale teď už vaše děti vyrostly a odcházejí začít žít své vlastní nezávislé životy. Tedy na střední školu, vysokou, do zahraničí, či zkrátka do svého bytu. Vaše pocity jsou poněkud smíšené. Jste hrdí na to, že vaši potomci jdou do světa jako nezávislí mladí dospělí. Na druhou stranu se nemůžete ubránit starostem o jejich blaho a zároveň truchlíte nad blízkostí, která byla spojená s bydlením pod jednou střechou. Možná tak tedy pociťujete úzkost, vzrušení, úlevu a smutek zároveň. A to je normální.
Ale pokud intenzivněji a v nezdravé míře pociťujete osamělost, ztrátu účelu, strach z nedostatku kontroly, starosti a úzkosti až deprese, může to být problém, který je dobré řešit. Je možné, že jste se totiž setkali se syndromem prázdného hnízda. Jedná se o smutek nebo emocionální zmatek, se kterým se rodiče potýkají, když jejich děti dospívají a stěhují se ze svého rodinného domu. „Hnízdo“ odkazuje na oblíbené rčení, že děti „roztáhnou svá křídla“, když vyrostou a jdou dál.
Rodiče, kteří se s ním setkají, si běžně procházejí jeho třemi fázemi. První je smutek, který pociťujete, když vaše děti opustí domov. Možná se vám chce pořád plakat a slzy vám spustí i úplné maličkosti. Další fází je úleva, kterou si užíváte ve spojitosti s nově nabitou svobodou. Nyní máte přeci opět trochu času na sebe. A nakonec tu je radost, kterou pociťujete ve svých nových, vámi určených, kolejích. Zde jsou způsoby, jak se na tuto novou cestu dostat a snadněji toto náročné období překonat:
Ve svém životě jste byli spoustu věcí – dcerou/synem, přítelem, zaměstnancem, možná tetou/strýcem – ale nic z toho nebylo nejspíš tak důležité jako role rodiče. Buďte si jisti, že tento štítek můžete stále hrdě nosit, ale že už nemusí být v popředí. A řekněte si, jaký tam teď chcete. Dobrovolník? Maratonec? Psí rodič? Volba je na vás. Teď máte čas a možnost prozkoumat další aktivity, které vám mohou dát smysl a účel. Vyjasnění rolí, které byste chtěli zastupovat, když je váš domov prázdný, vám může pomoci zajistit, že se budete cítit hodnotní.
Je pochopitelné, že když jste lítali okolo dětí, tak jste neměli tolik času na kafíčka s kamarády. Ale teď ho zase máte. A celkově na více aktivit pro dospělé, jako večer ve vinném sklípku, divadlo a podobně. Zkuste tedy napsat přátelům, které jste delší dobu neviděli, těm, co jim také odešly děti z domu, nebo si zkrátka najděte nové (například přidáním se do nové skupiny na Facebooku).
Nové lidi také můžete poznat u nového koníčku, nebo v nové práci. Teď zkrátka máte příležitost dělat to, na co jste například kvůli dětem neměli čas. Ať už je to knižní klub, lekce jógy, nebo vlastní podnikání.
Utápění se ve smutku z odchodu nikam nevede. Když budete myslet na to, co vás čeká, podpoří to vaši motivaci, zdravý smysl pro perspektivu a zároveň odvede vaše myšlenky od toho, co vás trápí. A právě nový koníček, nebo kariéra, jsou k tomu optimální.
Vyhraďte si čas na péči o sebe. Může to znamenat dát si relaxační bublinkovou koupel, uvařit si chutné jídlo, jít si zaběhat nebo si psát deník. Každý ocení něco jiného. Najděte, co vyhovuje vám.
Výchova dětí může být pro partnery někdy náročná. A stejně tak obtížné může být, když odejdou z domu. Ať už váš vztah fungoval, nebo úplně ne, pokud máte děti, jistě v něm hrály velkou roli. Teď ale máte příležitost obnovit romantiku.
Případně pokud jste svobodní, teď je ten správný čas začít randit!
Toto sice vyplývá z výše uvedeného, ale není od věci to zdůraznit. Je jasné, že vám váš potomek chybí, ale když ho budete sledovat na každém kroku (tedy stalkovat na sociálních sítí, volat mu několikrát denně a neustálé se strachovat, zda má vše, co k životu potřebuje), nebudete moci pokračovat ve svém životě a ani on ne. Vyrovnat se se syndromem prázdného hnízda znamená nechat ho vyrůst v nezávislého dospělého. Vaším dítětem bude stále.
Když začnete znovu více žít svůj život, v žádném případě to neznamená, že se musíte úplně odstřihnout od svých potomků. Navíc v dnešní době je tu ta obrovská výhoda, že existují technologie, které umožňují bezproblémovou globální komunikaci. Ta se sice nerovná té citové, ale umožňuje, že si se svými dětmi zůstanete na blízku. Což je dobré jak pro vás, tak pro ně. Rodičovství je stále potřeba, i když už jsou velké.
Není přesně určené, jak dlouho je k vyrovnání se syndromem prázdného hnízda třeba. Jeden průzkum zjistil, že rodičům trvá v průměru tři měsíce, než si zvyknou na prázdný dům. Ale každý se se změnou této životní etapy vyrovnává individuálně. Může to být několik týdnů, ale i měsíce. Pokud se ovšem snažíte nastartovat novou životní fázi už déle jak rok a nic nepomáhá, doporučujeme vám vyhledat odbornou pomoc. Příznaky syndromu prázdného hnízda totiž mohou být zaměněny za příznaky deprese. A pokud to je váš případ, je dobré využít terapii.
betterup.com, verywellfamily.com, webmd.com
