Během těhotenství dochází nejen k fyzickému vývoji plodu, ale také začíná dítě vnímat svět kolem sebe. Nedávný výzkum se zaměřil na smyslový vývoj, ke kterému dochází dlouho předtím, než dítě opustí matčino lůno. Mnohé z toho tvoří základ hlubokého pouta dítěte s matkou a začíná tak dlouhý proces poznávání světa, na který se dítě teprve chystá přijít.
Úplně prvním smyslem, který plod rostoucí v lůně začíná cítit kolem 8. týdne, je právě hmat. Hmat zpočátku začíná vývojem smyslových receptorů v obličeji, většinou na rtech a nosu. Během několika příštích měsíců se vyvíjí i dotykové senzory na jiných částech těla – na dlaních a chodidlech ve 12. týdnu a na břiše v 17. týdnu. Skenování mozku u nenarozených dětí však naznačuje, že plody necítí bolest až do 30. týdne, kdy se plně dokončí vývoj somatosenzorických nervových drah. V polovině 3. trimestru je dítě schopno vnímat teplo, chlad, tlak i bolest v každé části těla.
Ačkoliv je v děloze tma, lidská kůže umožňuje slabý průchod světla a poskytuje určité osvětlení pro plod v lůně. Osvětlení v děloze by se dalo přirovnat k pobytu v místnosti, kde jsou zhasnutá světla a zatažené závěsy. Podle psychologa Vincenta Reida z University of Lancaster reagují miminka na různé světelné senzory, kdy jejich reakce byly sledovány ultrazvukem. Během výzkumu se ukázalo, že u plodů je asi dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou sledovat vzory, které připomínají lidskou tvář. To naznačuje, že preference lidských tváří může být u dětí vrozená. Výzkum také ukázal, že plod reaguje na vnější svět ještě dříve, než do něj vůbec vstoupí.
V 80. letech 20. století bylo zjištěno, že děti pravděpodobně slyší již v děloze a jsou schopny rozlišovat jednotlivé hlasy. V roce 1980 vědci prokázali, že dítě preferuje po narození matčin hlas. Podle provedeného výzkumu bylo zjištěno, že děti mohou začít slyšet některé zvuky už kolem 20. týdne těhotenství. Jejich sluch je však omezen na nízkofrekvenční zvuky kvůli tlumícímu efektu plodové vody a okolních tkání.
Chuť a čich jsou propojené smysly, protože chuť je ve skutečnosti z 90 % způsobena právě čichem. Bylo prokázáno, že se některé příchutě, jako je třeba vanilka, mrkev, česnek, anýz či máta, přenášejí do plodové vody, ve které se plod v lůně nachází a také ji pije. Byl proveden výzkum, kdy skupina těhotných žen pila mrkvovou šťávu každý den, zatímco druhá skupina se mrkvi zcela vyhýbala. Jakmile narozené děti začaly s pevnou stravou, děti od "matek s mrkví" snědly více cereálií s příchutí mrkve.
Na základě těchto důkazů je jasné, že lze začít ovlivňovat postnatální vývoj dítěte na základě vnějšího senzorického prostředí matky již během těhotenství. Je proto třeba dbát na zdravou vyváženou stravu, vyhýbání se stresu a rozčileným projevům, výběr ambientní hudby atd. Dále je třeba se přiměřeně oblékat k počasí a vyhýbat se extrémním teplotám. Většina smyslového vývoje však stále proběhne až po narození.
NIH, MIT News, UTSouthwestern Medical Center
