Mobily a děti? Většina odborníků nad tímto spojením nejásá, ale shodují se v tom, že je těžké tlaku dětí odolat. A to zvláště v případě, používají-li telefony často sami rodiče. Pro děti včetně batolat mobilní telefon představuje nevyčerpatelný zdroj zábavy a přitahuje je jako magnet. Téměř okamžitě pochopí, jak se dá najít oblíbená písnička, jak hrát hry, jak si telefonovat s dědou nebo babičkou. Kdy jsou děti dostatečně zralé na to, aby měly svůj vlastní telefon?
Americký Child Mind Institute k tomuto tématu zveřejnil několik myšlenek klinického psychologa Davea Andersona. Ten tvrdí, že bychom vždy měli přihlédnout zejména ke konkrétní vývojové fázi dítěte, ale také k jeho celkové osobnostní vyzrálosti. Podle něj může být telefon například pro žáka čtvrté třídy užitečný proto, aby mohl být v kontaktu s rodiči, pokud už sám chodí do školy a ze školy, nebo na kroužky. Mobil tak může rodičům sloužit jako nástroj kontroly nad tím, kde se dítě pohybuje a zda-li je v pořádku, a pořizují jej tak dítěti z bezpečnostních důvodů.
Hranice deseti let
Podobně jako u zmíněného psychologa se i u dalších expertů na dětskou duši setkáváme s názorem, že věkovou hranicí, kdy bychom měli o pořízení telefonu vůbec uvažovat, je deset až dvanáct let. Někteří experti trvají na tom, že mobil vůbec nepatří do rukou dětí do dvou let. Jiní jsou ještě přísnější a mluví o hranici šesti let jako o době, kdy bychom měli začít vůbec uvažovat o tom, zda-li budeme dětem telefon vůbec půjčovat, aby si na něm občas zahrály hru nebo podívaly na film či pustily písničku.