Každý z nás se potřebuje vyspat do růžova. A u dětí a dospívajících to platí dvojnásob. Přinášíme vám sedm tipů, jak spánek dětí zlepšit.
Některým dětem ve spánku brání nejrůznější strachy: ze tmy, strašidel, zlodějů, pavouků… Podle klinické psycholožky Anny Loiterstein by rodiče měli s dětmi o jejich obavách mluvit. Nejprve by měli pochopit, z čeho je dítě nervózní. Jsou to známky ve škole, konflikty s přáteli, nebo bubáci pod postelí? Ať už je starost dítěte jakákoliv, nesnažte se ji vyvrátit a říkat, že "to nic není".
Zkuste se do dětského strachu vcítit a místo toho, abyste jej bagatelizovali, řekněte: „Chápu, že se bojíš a je to opravdu těžké. Rozumím tomu, že se bojíš tmy, ale můžeme spolu postupně nacvičovat, jak se bát méně. Jsem si jistá, že to časem zvládneš.”
Rituály jsou uklidňující a dítěti pomohou dobu před usínáním lépe kontrolovat. Potvrzuje to i terapeutka Monika Zajíčková z organizace Zemědary. „Výhodou rituálů je, že dětem do života přinášejí předvídatelnost a klid. Snižují úzkost a nejistotu a mohou dobře zafungovat jak u malých, tak i větších dětí. A koneckonců i u dospělých,” upozorňuje terapeutka. Vymyslete si tedy plán svého večera: například večeře v šest, poté koupel, čištění zubů, povídání si o uplynulém dni, čtení pohádky, zhasnutí světla. Každý den ideálně ve stejný čas. Neměnný sled činností před spánkem a důslednost je základ.
O tom, že "modré světlo" z displejů je nepřítel kvalitního spánku, protože v mozku potlačuje produkci melatotoninu, a tím pádem má negativní vliv na přirozený cirkadiánní rytmus, vyšlo spoustu studií. Před spaním by se dítě mělo vyhnout i náročnější pohybové aktivitě nebo cvičení.
Dítě, které má potíže se spánkem, by se mělo vyhnout spaní během dne, například po návratu ze školy. A když je únava opravdu veliká, neměl by odpolední "šlofík" přesáhnout dvacet minut. Jinak hrozí, že dítě bude večer hůře usínat, nebo se v noci budit.
Je pochopitelně důležité svému dítěti naslouchat, pokud se vám chce svěřit. Obecně by ale měla být doba před usnutím dobou, kdy si společně povídáte o příjemných věcech: třeba o tom, co vám za uplynulý den udělalo radost a na co se těšíte zítra. Jde o to, aby dítě neusínalo s hlavou plnou starostí.
Postel je místo, kde se spí. K jezení, hraní si nebo psaní úkolů opravdu neslouží. Postel by měla být příjemná (některé děti si stěžují například na materiál povlečení), a v místnosti by rozhodně nemělo být přetopeno. Před spánkem vždy místnost důkladně vyvětrejte.
Spánek je citlivá záležitost. Dítě, které špatně spí, za to nemůže a nedělá to "naschvál". Proto dítěti nikdy nevyčítejte, že se kvůli němu nevyspíte a budete unavení v práci. Uklidnit vás může to, že období nespavosti častokrát pomine, ale vzpomínky na výčitky rodičů mohou přetrvat. Takže: žádné výčitky ani tresty, ale podpora a trpělivost.
Pokud problémy se spánkem přetrvávají delší dobu, objevuje se zvýšená denní únava a nesoustředěnost, podrážděnost, poruchy nálady, agresivní chování nebo plačtivost, případně problémy s dýcháním nosem nebo opakované stížnosti například na bolest břicha či hlavy, je na místě poradit se s dětským lékařem.
