Když se ohlédneš zpět za svou profesní drahou, je něco, co bys změnila nebo udělala jinak?
Kdybych mohla dát svému dvacetiletému já jednu radu, tak bych mu určitě chtěla vysvětlit, že na to, aby rychleji uspělo, musí zpomalit, a na to, aby vydělávalo víc peněz, musí začít méně pracovat. Ale moje dvacetileté já by na tohle všechno ještě nemělo trpělivost, takže by to bylo úplně zbytečné.
Jak u tebe probíhá tvůrčí proces? Máš nějaký kroky, podle kterých postupuješ?
Téměř u všech projektů si dělám podrobnou přípravu, několik dní i týdnů si k tématu studuju podklady, následně den dva píšu a pár dní edituju. Hodně čumím do blba, hodně chodím a dělám věci, který s tím zdánlivě nesouvisí. To je pro (můj) tvůrčí proces jedna z nejdůležitějších věcí.
Pro časopis Heroine jsi napsala obsáhlý článek o workoholismu a vyhoření. Jak se ti podařilo vymanit z workoholického kruhu přehnané práce a opakovaného vyčerpání?
Po vydání toho článku mi napsaly desítky lidí, kteří jsou stejně nešťastní jako jsem já byla tehdy a ptají se na to samé: Jsem strašně nešťastný/á, chci z toho ven, ale nejde mi to změnit. Co mám dělat? A já všem odpovídám to samé: Tak tě to ještě neštve dost. Až toho člověk má fakt plný kecky, začne s tím něco dělat. Věci se začnou hýbat samy od sebe. Najednou nebudeš mít na výběr, najednou bude změna jediná možná varianta.
Spolu s Eliškou Vyhnánkovou jste napsaly populární knížku Jak na sítě. Co bylo pro tebe při psaní výzvou?
Knížku Jak na sítě jsme psaly dva roky a mám radost, že i tři roky od vydání je stále aktuální. Na psaní knihy je pro každého výzvou něco jiného. Někdo špatně nese, že je často a dlouho sám, někdo že rok dva pracuje na něčem s velmi nejistým výsledkem. Jiného štve, že ho hluboká práce na textu tak pohltí, že prošvihne spoustu jiných zábavných věcí. Pro mě bylo těžké skloubit psaní knihy s prací a zdravým životním stylem. Kdo zvládne dva roky sedět a psát, a zároveň se u toho nerozkydnout, je na metál.
Kde hledáš inspiraci?
Všude kolem sebe. Snažím se obklopovat lidmi, kteří jsou inspirativní a vzájemně s nimi naše postřehy sdílet. Hodně inspirace si beru z knih.