Dávno je pryč doba, kdy jsme předsíň využívali jen na zouvání z bot a odhazování tašek. Běžné je brát tuto místnost jako plnohodnotnou součást bytu, kde se člověk od první vteřiny cítí útulně a komfortně.
Přesně s touto filozofií pracovala designérka Romana Jašková, která chladnou „zouvárnu“ oblékla do královské modři a začlenila ji do bytu, který je citlivým mixem modernismu a tradice. Z obyčejného zádveří se stala rovnocenná součást interiéru, takže při vstupu máte pocit, jako byste se ocitli rovnou v obývacím pokoji.
Byt Dominiky Whistler a jejího manžela Simona vyráží dech velkými místnostmi, vysokými stropy a hlavně čerstvou proměnou předsíně. „Hodně jsme se inspirovali elegantním anglickým stylem, v němž převažují tmavé tóny. Na drobných detailech jsme zvolili zlatou, která na pozadí modré krásně vyniká,“ říká designérka Romana. Prostorné zádveří už v minulosti podstoupilo rekonstrukci, během níž se předchozí majitel rozhodl snížit strop sádrokartonovým podhledem. Ten úzkou místnost zbytečně zmenšoval, nepěkně vypadalo i bodové osvícení. Manželům se „moderně“ pojatý interiér nelíbil, a tak došlo na bourání. Stržený podhled odhalil krásnou původní klenbu a okno nad vstupními dveřmi, ale také potrubí a kabely. Estetický problém Romana vyřešila sádrokartonovou přístěnou vpravo za vchodem do bytu a podél stropu.
Stržený podhled odhalil krásnou původní klenbu a okno nad vstupními dveřmi.
Z chodby vede mnoho dveří, včetně krásných dvoukřídlých. Renovací musel projít ale jen hlavní vstup. Dostal nový nátěr ve slonovinové barvě a celá předsíň tak dokonale ladí. „Výmalba stěn vychází z modrých odstínů dlažby. Sytá modrá je navíc barvou, které se dostává stále více pozornosti,“ popisuje Romana. Punc luxusu vnášejí do interiéru sametové doplňky, křišťálový lustr a zrcadlo se zlatým rámem. Všechno se leskne v měkkém světle vstupujícím přes matné sklo v obnoveném okně nade dveřmi. Hned za hlavním vstupem se nachází komora, takže nebylo zapotřebí předsíň vybavovat větším úložným nábytkem ani věšáky. Majitelům bohatě stačí botník a lavička na sezení či odkládání tašek. Jako artefakty starých časů (dům je z roku 1888) tu vyznívají designové retro vypínače v černém provedení. V zadní části předsíně si Dominika přála malou galerii s oblíbenými fotkami. Letos absolvovala kurz fotografie, takže ji může doplnit snímky z vlastní tvorby. Toto zátiší dodává prostoru intimní atmosféru. Pokojovky jednoduše umístěné na zemi dotvářejí dokonalé entrée pro mladé manžele i jejich hosty.
Otázky pro designérku Romanu Jaškovou:
Proč jste na podlahu zvolila právě mozaikový obklad?
V domě i v bytě bylo terrazzo, bohužel v poškozeném stavu. Hledala jsem alternativu a dlažby značky Winckelmans se mi už dlouho hodně líbí. Jsou to ručně dělané kachle probarvené v celém střepu bez glazury. Většinou se takové vzory prodávají v e-shopech už vyskládané, ale metr stojí tisíce korun. Vytvořila jsem si podrobný plánek a spočítala, kolik bude zapotřebí částí. Obkladač to pak podle něj skládal po kousku, nejmenší část měla třikrát tři centimetry. Byla to nejnáročnější část z celé rekonstrukce. Náročnost složité mozaiky kompenzoval ohromující výsledek. Dlažba umocňuje genius loci a její modré prvky korespondují s výmalbou.
Líbí se mi, jak jste vyřešili problém s podhledem. Bylo to náročné?
Ideální samozřejmě je zasekat kabely a trubky přímo do stropu. To je ale velmi nákladné a náročné, proto se často schovají do podhledu. V tomto bytě v historickém domě je to však skoro zločin. Potrubí a kabely jsme proto zakryli sádrokartonem jen na nezbytně nutném prostoru.
Grafička Dominika Whistler bydlí s manželem Simonem na Vinohradech od jara. Byt byl sice po rekonstrukci, ale bez respektu k historii. Obzvlášť utrpěla předsíň, která potřebovala osvobodit od nevzhledného sádrokartonu.
Text: Zuzana Veselá
Marianne Bydlení
