Mýtus 2: Tepelné čerpadlo se nevyplatí, protože cena elektřiny je vysoká
S tepelným čerpadlem získáte nárok na distribuční sazbu D57d, to znamená 20 hodin denně v nízkém tarifu pro celou domácnost. Cena za distribuci sice letos narostla, ale pořád je tarif pro majitele tepelných čerpadel nejlevnější. Vzhledem k tomu, že tepelné čerpadlo násobí vloženou elektrickou energii, vyplatí se výměna za jakýkoliv typ přímého elektrického vytápění. Zvláště u starších elektrických přímotopů a kamen je návratnost takové investice řádu několika let. „Co se týká ekonomičnosti provozu tepelného čerpadla vůči plynovému kotli, zde se musí brát v potaz nejen cena za vstupní kWh energie (elektrické a plynu), ale i to, že tepelné čerpadlo pracuje s určitým ‚topným faktorem‘. Jde o hodnotu, kterou je znásobena elektrická energie vložená do čerpadla. Pokud je u tepelného čerpadla sezónní topný faktor (průměrný topný faktor za celou topnou sezónu) např. 3, a cena elektřiny jen dvojnásobná oproti plynu, znamená to, že se čerpadlo oproti plynovému kotli na provozních nákladech vyplatí,“ vypočítává Barbora Kopalová. Výhodné může být také pořízení hybridního tepelného čerpadla, které umožňuje flexibilně reagovat na změny cen elektrické energie a plynu. Hybridní tepelné čerpadlo funguje tak, že v plusových teplotách, kdy není třeba velký výkon a tepelné čerpadlo pracuje s vysokou účinností, dům vytápíme pouze tepelným čerpadlem. V teplotách kolem nuly pak tepelné čerpadlo předehřeje vodu k vytápění a plynový kotel dohřeje na požadovanou komfortní úroveň. V případě, že teploty klesnou pod bod mrazu a provoz tepelného čerpadla se stává méně efektivní nebo nedostatečný, běží pouze plynový kotel. Obecně lze říci, že tepelné čerpadlo vyrobí 60-70 % veškeré energie a plynový kotel 30-40 %. Toto řešení nabízí velkou flexibilitu provozu, a investice do jeho pořízení není větší než cena obdobně výkonného tepelného čerpadla vzduch-voda.