Domek, který Lucie s láskou vyrobila, je zařízený tak, jak by se jí dům líbil zařízený ve skutečnosti. Základ koupila v běžném obchodním řetězci, zbytek dotvořila podle fantazie.
„Už když jsme dcerce domeček pro panenky pořizovali, věděla jsem, že ho časem trochu poupravím a zútulním, aby celkově zapadl do kontextu dětského pokoje. Je mi velmi blízký venkovský styl s boho prvky, řídila jsem se tedy hlavně srdcem a tím, co by se nám líbilo v domě i ve skutečnosti,“ vypráví Lucie Kvasničková. „Neměla jsem předem vše promyšlené, přišlo to postupně, podle toho, co se v domě našlo. Nejprve jsem domeček natřela bílou neutrální barvou. Abych odlišila střechu, přidala jsem do bílého Eternalu trochu hnědé temperky a nanesla tři nátěry, aby se vše zacelilo a nebyla vidět tapeta pod tím.“
„Všechen nábytek, stejně tak i domeček, je z obchodního řetězce Lidl, pouze gauč vyrobil manžel v 3D tiskárně. Veškeré dekorační komponenty jsou z domácích zásob mého někdejšího tvoření. Pomocí dřevěných korálků a špejle jsem vytvořila garnyže nad okny, a ze zbytku lněné látky vystřihla a tavící pistolí připevnila závěsy. Ze zbytku této látky je také přehoz na postel, houpačka a polštářek,“ vysvětluje postup Lucie, pro kterou je tavící pistole věrný kamarád. „Asi nejtěžší bylo vyrobit houpačku. Mimochodem tu těm panenkám opravdu závidím. Pro kouzelnou útulnou atmosféru jsem zvolila vlněné doplňky, opět ze svých zásob, uháčkovala jsem kobereček a deku, druhý koberec je z klasického jutového provázku, a velký bílý je po babičce. A co by to bylo za domácnost bez květin. Mám dojem, že právě ty to doma rozsvítí. Celá "rekonstrukce" domečku mi trvala dva večery. Byl to takový relax. A největší odměnou mi byla skutečná a upřímná radost naší čtyřleté dcerky.“
