Nová brána do Pusteven: Revoluční projekt, unikátní architektura a dechberoucí výhledy

„Nové návštěvnické centrum se zastávkou autobusu je jedním ze dvou hlavních přístupových bodů do horského sedla Pustevny. Prací s dopravním a přírodním kontextem zjemňujeme a zpříjemňujeme dříve pouze utilitární místo. Realizací vytváříme kultivovaný uvozující nástup do významné lokality, pomyslnou bránu do Pusteven,“ vysvětlují architekti Daniel Baroš, Michal Vašek, Jan Šimíček ze studia Henkai architekti. Pustevny jsou významným horským bodem a turistickým lákadlem na hřebeni Beskyd. Nabízí škálu různorodých turistických, sportovních a rekreačních aktivit. Lokalita byla od sklonku 19. stolení postupně urbanizována ve spojitosti se vznikajícím turistickým fenoménem. V sedle vznikaly architektonicky hodnotné stavby. Příkladem jsou útulny podle návrhu Dušana Jurkoviče nebo výstupní stanice lanovky od Kamila Mrvy, reprezentující soudobé architektonické pojetí. Díky jednoduché dostupnosti ze severu pomocí lanovky z Trojanovic nebo autem či autobusem z jihu po silnici z Prostřední Bečvy je místo hojně navštěvováno. Původní charakter sedla s poustevnami odříznutého od okolního světa je již minulostí. Dnes jde o velmi rušné místo, které často navštěvují méně zdatní turisté, nebo lidé s touhou vidět architektonické hodnoty Pusteven. „Neúměrně bobtnající automobilová doprava mnohdy kolizní s pěšími turisty v sedle Pusteven byla impulsem k řešení nešťastné situace. Touha po zklidnění dopravy vedla k myšlence přesunutí původní autobusové zastávky ze sedla níže k parkovišti. Součástí projektu je proto nová zastávka a nová točna pro linkové autobusy. Projekt řeší nástupní bod ze strany Prostřední Bečvy. Nachází se zde kapacitní parkoviště umístěné v brázdě svahu podél přístupové silnice. Součástí parkoviště je také odstavná plocha na náspu vzniklém historicky při budování silnice. Původně zde stál drobný objekt zázemí obsluhy parkoviště. Místo je spolu s budovou lanovky na severní straně významným nástupním bodem pro návštěvníky Pusteven,“ popisují architekti.

Místo pro odpočinek, kávu i setkávání

„Navržená kompozice objektů se rozprostírá po obou stranách příjezdové cesty do sedla. Na jedné straně hlavní stavba – dům – navazuje na parkoviště a zastávku autobusu s točnou, jako jejich zázemí a obohacení. Na druhé straně stojí nová zvonička a portál lesní pěšiny navazující na trasu k radhošťskému hřebenu. Zvonička symbolizuje přítomnost člověka v krajině a nese v sobě úlohu duchovního rozměru. Tím vlastně shrnuje celou podstatu historického i současného vztahu člověka a tohoto místa,“ vyprávějí architekti. Zvonička je také symbolem ukotvení vytvořeného místa v krajině. Dlážděné prostranství mezi zvoničkou a domem nabízí posezení pod vzrostlými buky. Vstupní objekt lokality integruje malé infocentrum s čekárnou–kavárnou, zázemí obsluhy parkoviště, přístřeší zastávky, toalety a terasu s vyhlídkou do krajiny. Je umístěn na hranu svahu, kde se otevírá směrem k výhledu na Čertův mlýn. Vnitřní čtvercový centrální prostor čekárny, info–café je ohraničen z poloviny zastřešenou terasou a z druhé půlky stavbou s jednotlivými místnostmi. Točna linkových autobusů přiléhá k objektu, který automaticky tvoří přístřeší k zastávce. Zároveň je umožněno při nepřízni počasí čekání uvnitř. Terasa s vyhlídkou utváří s interiérem propojený celek vhodný v letních měsících k posedávání. Dům je postaven na mikro-pilotách jako dřevostavba s rámovou konstrukcí a zastřešením z lepených vazníků tvořících šikmou střechu s diagonálním hřebenem. Šindelová fasáda odkazuje na místní tradiční stavební techniku, zelená střecha s místní horskou květenou navazuje na okolní louky. Pískovcové dlažby a zdi odhalují nitro kamenného hromadiska Beskyd. Navržená dřevěná stavba na jedné straně, akcent vertikály zvonice na druhé straně, mezi nimi rozprostřený koberec kamenného dláždění a stávající vzrostlé buky vyrůstající z pevné plochy formují jednoznačný krajinný bod. Místo uvozující nástup do významné lokality, pomyslnou bránu do Pusteven.

O studiu / autorovi

Henkai architekti se dali dohromady v roce 2012 po několikaleté pražské spolupráci pod hlavičkou Atelieru 111 architekti. Jsme rozkročeni mezi Prahou a Slovenskem, hlavní základnu máme na půl cesty v Rožnově pod Radhoštěm. Navrhujeme věci od velikosti židle po velikost města. Snažíme se naslouchat a měnit prostor stavbami a věcmi funkčními, logickými, jednoduše krásnými a postavitelnými.