Domov, kde má příroda své místo
„Čím jsem starší, víc a víc tíhnu k přírodě. Postupně jsme se proto zbavili většiny plastových a skleněných kusů nábytku a vše ladíme do teplých odstínů hnědé a béžové. Přibylo taky více květin. Jen tedy nezaručuji, že přežijí mojí péči. (smích),“ říká Nikol, která mívá k věcem sentimentální vztah a často si je vozí ze zahraničí. „Na druhou stranu mám ráda i nové kousky, kterými můžu psát příběh od začátku. Třeba antiky nebo blešáky využívám zejména na porcelán nebo praktické věci do kuchyně. Ale sošku, lampu, sedačku, koberec nebo almaru z druhé ruky bych asi nechtěla.“ Jak už bylo řečeno, jejímu domovu kralují odstíny béžové. Proto také tolik dřeva a přírodních materiálů, ale nebojí se ani černé barvy. Dodává industriální nádech, což je k boho stylu krásně kontrastní.
Změna bydlení rozrůstající se rodiny
„Dlouhou dobu byla malá s námi v ložnici. Do tří let měla postýlku hned vedle naší velké postele. Teprve před nedávnem jsme se ale rozhodli, že místo neúspěšného hledání většího bytu se trochu uskromníme a pořídíme futon do obýváku, kde si vytvoříme ložnici, jaká bývá v loftech,“ vysvětluje Nikol, které před nedávném využila pomoci designérky z Bonami Veroniky, aby jí poradila, jak využít vcelku omezený prostor do posledního centimetru. „Náš byt je pro tři lidi a psa poměrně malej. Proto bylo potřeba přemýšlet nejen esteticky, ale i prakticky. Přemístěním postele do obýváku jsme museli udělat pár kompromisů, třeba se vzdát jednoho ze dvou vchodů na terasu. Do tří let dítěte se to klidně ve 2+kk přežít dá. Jde samozřejmě o jistou formu kompromisů, ale popravdě - Violka si stejně nejvíc hraje v obýváku, kde jsme všichni spolu. Uvidíme, jak dlouho bude toto řešení udržitelné, ale zatím to všem vyhovuje.“