Edita se svou rodinou bydlí ve starší zástavbě v Praze. Před devíti lety se pustila do rozsáhlé rekonstrukce a dnes jí v bytě nic nechybí.
„S mužem máme syna a starší bíglici. Pracuji jednak jako překladatelka a také se specializuji na výběrová řízení pro EU agentury a instituce. Úplně nejspokojenější jsem, když všichni společně cestujeme a na našich cestách ochutnáváme místní speciality. Mým velkým koníčkem jsou také staré manuální objektivy a ráda se čas od času zničím na hodině squashe,“ vypráví Edita, která ve svém bytě bydlí už přes patnáct let a kromě moře ji tu nic nechybí.
Byt prošel před sedmi lety kompletní rekonstrukcí. Rok jsem ležela v nákresech, plánech a katalozích a pak se během tří měsíců vše zrealizovalo. Měli jsme objednanou firmu, ale na vše jsem dohlížela a celou rekonstrukci řídila. Občas to byly dost nervy, ale výsledek rozhodně stojí za to a nelituju rozhodnutí vzít to takhle od podlahy.
Nedržela jsem se vyloženě nějakého stylu, byt hodně odráží naše osobnosti, naši lásku k cestování a dobrému jídlu. Hodně nás inspirovalo Dánsko, kam jsme jezdili několikrát do roka. Základ je tedy skandinávský styl. Kromě bílé a přírodních tónů se bytem nese ještě jeden spojující prvek – modrá barva. Ta nám zase připomíná naše milované Řecko. Já jsem tam strávila dětství, takže mám k té zemi hodně silný vztah. Spousta předmětů v bytě nám tak při jejich každodenním používání připomíná naše cesty, zážitky a vzpomínky. Což je, hlavně v dnešní době, kdy doma trávíme víc času než obvykle, hrozně fajn.
Asi nejdůležitější pro mě je, aby se doma cítili dobře všichni. Postupně se tak vše přizpůsobuje měnícím se potřebám celé rodiny. Já osobně bych nemohla žít v bytě bez rostlin a bez velké kuchyně, kde trávíme všichni hodně času. K bytu patří i velká terasa a balkon, kde můžu naplno uplatnit svoji vášeň pro pěstování rostlin. Přes léto se terasa mění na takový malý kus Řecka s olivovníky, kde pěstuji rajčata a kde voní oregano a tymián.
Většinu dekorací jsem si dovezla z Dánska. Skvěle se tam nakupují designové kousky i poklady z druhé ruky z bleších trhů. Teď už se snažím víc krotit a každý nákup dobře rozmyslet. Nábytek jsem přes půl Evropy radši netahala, takže je to směs Ikea a pokladů z bazarů. Tak třeba ta úžasná gramofonová skříňka v obývacím pokoji mě stála 100 Kč. Původně jsem ji chtěla natřít, ale nakonec jsem ji nechala, jak je a dělá tolik parády! Nejvíc pyšná jsem ale asi na vitrínu, kde máme uložený porcelán a která je také starožitná.
V nejbližší době nás čeká menší předělání dětského pokoje, syn už není miminko, tak to bude chtít pár změn. V následujících letech se také plánujeme vrhnout na rekonstrukci balkonu a terasy, ale na to se musím nejdřív psychicky připravit.
Se svolením Edity, @whiteblueworld, Marianne Bydlení
