Bydlení u dálnice: Majitelé dokázali nemožné a jejich novostavba je oázou klidu

Svůj svět si Marcela Lutovská vytvořila v novostavbě kousek za Prahou, kam se s partnerem Miroslavem, dcerou Laurou, synem Oliverem a fenkou Bárou přestěhovala před pěti lety. „Vždy jsem měla ráda severský styl bydlení. Předtím jsme ale bydleli ve starém cihlovém domě, kterému jsme se hodně podřizovali. Ačkoli jsem se snažila protlačit nordic, kde to jen šlo, interiér potřeboval spíše rustikální charakter. Třeba v kuchyni jsme jako obklad použili sto let staré cihly… Pamatuji se, že jsme všude měli nějaké dekorace, barevnou výmalbu a zpětně musím říct, že to byl pořádný chaos,“ vzpomíná Marcela. Nový dvoupatrový dům s terasou koupili už hotový. Na jednu stranu neměli starosti se stavbou, na druhou museli udělat pár stavebních úprav, než se z něj stal domov podle jejich představ. A když došlo na zařizování, nejdůležitější ze všeho bylo barevně zklidnit interiér.

Doma vyrobené

Marcela už nechtěla žádné dekorace stylu každý pes jiná ves. Všude musela zavládnout čistá bílá kombinovaná se zemitými barvami a hlavně dřevo. „Mám úžasného chlapa, který mě podporuje a dokáže vyrobit, na co si jen vzpomenu. Často mi s nadsázkou říká, že já jsem architekt a on je dělník. Doma tvořím svůj vlastní styl, v němž nenásilně kombinuji boho, nordic a přírodní styl. Asi nejvíc vidět je to v kuchyni, kde moderní minimalistické lince a designovým židlím kontrastuje teakový stůl doplněný ratanovými lustry. Výrazných dekorací mi v domě stačí pár – třeba obří květináč vyřezaný z palmy nebo odkládací stolky. Většina věcí pochází z Bali a vnášejí sem neskutečně dobrou energii. Potkávají se tu různé druhy dřevin, ale protože jsou v podobném odstínu, vůbec ničemu to nevadí,“ vysvětluje Marcela. Neutrální barvy interiéru oživují pokojovky, kterých je v domě požehnaně. Zásluhu na tom má prý hlavně Miroslav, který by jich měl nejraději jednou tolik. A co na maminčino kreativní řádění říkají děti? Desetiletý Oliver si ve svém pokojíčku libuje, hlavní prý je, když vidí na své sportovní trofeje. A třináctiletá Laura je prý pyšná, když se jejím kamarádkám odsud nechce odejít.