Domov známé herečky hraje všemi barvami a oslavuje poctivou řemeslnou práci

Spisovatelka a herečka Frankie Shaw je zvyklá lidi šokovat a miluje, když je může rozesmát. Není proto divu, že když se svým manželem scénáristou Zachem Straussem objevili montereyský koloniální dům v části Los Angeles nazvané Los Feliz, rozhodli se, že jeho nevýrazné bílé stěny musí ihned pryč. Na pomoc si zavolali Frances Merrille ze zdejšího studia Reath Design, která má pověst nebojácné designérky, která se nebojí divokých barev ani vzorů. Přesto i pro ni to byl oříšek. „Skutečně otestovali moje limity,“ vzpomíná dnes už se smíchem na dlouhou spolupráci. „Navrhnout dům ve všech barvách duhy tak, aby nevypadal děsivě, vyžaduje velkou dávku disciplíny.“

Hra barev a textilu

Záměrem bylo proměnit prázdné bílé plátno ve světlý rodinný dům, který dokáže každému vyčarovat úsměv na tváři. „Ráda pracuji se spisovateli, zejména s těmi, kdo pracují v televizi a filmu, protože rozumějí vizuálnímu vyprávění,“ vysvětluje Frances Merrill. „Vždycky potřebuji příběh.“ Každý pokoj je natřen v jiné barvě a nejsou to jen stěny, které hrají barvami. Najdeme tu žluté kuchyňské skříňky, tmavě růžové sametové závěsy a vzorované textilie a tapety. Spektrum barev začíná u měkké růžové v obývacím pokoji, odstíny terra-coty, modré až po tmavě zelenou koupelnu. „Barvy musíte testovat a neustále opakovat, abyste vybrali ten vytoužený odstín, který bude ladit s okolím. Musíte je zkoušet v přirozeném i umělém světle, v různých denních dobách, když je slunečno či zataženo,“ radí Frances. 

Spektrum barev začíná u měkké růžové v obývacím pokoji, odstíny terra-coty, modré až po tmavě zelenou koupelnu.

Při návrhu interiéru se inspirovala šatníkem

Při práci se Frances inspirovala šatníkem majitelů. Právě podle jejich oblíbených materiálů a vzorů navrhla barevnou paletu i zajímavé kombinace. Tajemství úspěchu takto odvážné realizace je ukryté ve kvalitních a propracovaných materiálech. Florální i grafické prvky vytváří živý rytmus, který vás provede z místnosti do místnosti. Také dveře nejsou tradiční. Klasické dřevěné s plnou výplní nejednou nahradily kusy prosklené, které mají tabulky v různých barvách. „Nešetřete na dveřích a skříních. Každý den na ně saháte a jsou to dominantní prvky každého pokoje,“ radí Frances, které se v domě občas rozhodla pro oblé hrany, aby vyznění prostoru změkčila a zútulnila. 
 

Interiér je sice odvážný, přesto byla velká péče věnovaná také zachování tradičních dobových detailů.

Rovnováha a nebojácnost v interiéru

Interiér je sice bezesporu odvážný, přesto byla velká péče věnovaná také tradičním dobovým detailům. Občas se je podařilo zachovat, jindy bylo nutné vytvořit repliky. Okna jsou repasovaná, v obývacím pokoji se podařilo obnovit krb a ačkoli je kuchyň nová, ctí svým vyzněním historii domu. Mezi kuchyní a jídelnou byla dřívějšími majiteli odstraněna dělící zeď. Nyní byla příčka znovu částečně postavena a opatřena výraznou tapetou. Díky tomu se domu vrátily původní dispozice s romantickými a intimními zákoutími. „Jsem vděčná za návrat maximilasticky pojatých interiérů. Znamemá to totiž, že lidé si budou své domovy zařizovat na základě toho, co se jim skutečně líbí a ne podle nějakých trendů, nebo podle toho, co bude dobře vypadat i za 10 let,“ uzavírá Frances.