Zahradní trendy 2025 z pohledu Ferdinanda Lefflera: Zahrada jako místo setkávání generací i podpora lidského zdraví

Zahrada jako místo, kde můžeme nalézt smysl života? Proč ne. Ferdinand Leffler, inspirovaný konceptem Blue Zones od Dana Bluettnera, zdůrazňuje, že lidé v místech, kde se dožívají abnormálně vysokého věku, se často vášnivě věnují zahradničení a tráví spoustu času na čerstvém vzduchu. „V těchto oblastech je pobyt na čerstvém vzduchu a vášeň pro zahradničení společným jmenovatelem. Zahrada může být pro seniory smyslem života, podobně jako japonské ikigai, což je místo, kde mohou najít naplnění a zároveň se více zapojit do rodinného života,“ vysvětluje Leffler. I z tohoto důvodu se letos chce zaměřit hlavně na projekty, které umožní seniorům aktivně se podílet na tvorbě zahrad a využívat je pro setkávání různých generací. „Na Baldýnce, naší experimentální zahradní laboratoři, připravujeme speciální workshopy pro seniory, kteří chtějí předat své zahradnické znalosti dál. Zahrada je pro ně často místem, kde mohou smysluplně trávit čas a navazovat vztahy s mladšími generacemi,“ dodává.

Podpora vztahu k přírodě u mladé generace

Zatímco senioři nacházejí ve svých zahradách smysl a radost, pro mladé lidi znamená pobyt v přírodě často útěk od stresu. Často také pomáhá jako prevence před vznikem duševního onemocnění. Podle Národního ústavu duševního zdraví trpí až 40 % žáků devátých tříd depresemi či úzkostmi. „Ve školních osnovách bychom měli více zdůrazňovat vliv přírody a zahradničení na duševní zdraví. Inspirací může být Dánsko, kde je součástí osnov předmět nazvaný „Výchova vztahu k přírodě“ (nature education), který zkoumá vliv přírody na dítě, uvádí Leffler a dodává: „Nedávno jsem měl schůzku s organizací Ředitelé sobě, kde se právě ředitelé baví o tom, co by mohli dostat do osnov škol nad rámec běžných předmětů. Rád bych nabídl témata, která budou pro žáky zajímavá. Plán je oslovit v každém kraji zhruba deset škol ročně.“

Veřejná prostranství mají poskytovat prostor pro všechny

Známý designer zdůrazňuje také význam veřejných míst, která by měla sloužit komunitám a podporovat jejich setkávání: „Pojďme mluvit podstatně víc o tom, co je vlastně veřejné prostranství, jak má vypadat a co s ním dělat. Veřejný prostor vybízí k setkávání s novými lidmi v rámci města, je to zahrada nás všech a slouží k probouzení lidství v nás. Pokud vám ve vašem okolí něco chybí, nebojte se o změny požádat místní zastupitele, aby veřejný prostor lépe sloužil občanům. V praxi takové poptávky běžně realizujeme, jen je potřeba o tom mluvit nahlas.“ Veřejné parky a zahrady mohou být nejen estetickou, ale také sociální hodnotou, která spojuje obyvatele všech věkových kategorií, prostředkem ke zlepšení života, místem pro nové zážitky a uzavírání nových přátelství. V roce 2025 bychom měli zahrady vnímat jako něco, co přesahuje hranice našich pozemků, jako součást zdravého a naplněného života.