Jeden z nejvýznamnějších mnichovských kostelů dostal nové zpovědnice. Jezuitský kostel svatého Michaela postavený koncem 16. století se nově chlubí moderní architekturou, která je kontrapunktem k okolnímu velkolepému baroku.
Nové místo pro svou konfesi dostali hříšníci v Mnichově. Ve starém centru města byl v letech 1583-1597 postaven impozantní kostel, který je zasvěcen archandělu Michaelovi a stylově se nachází na přechodu od renesance k baroku. Mnoho stavebních prvků bylo převzato z chrámu "II Gesù", který byl římským mateřským kostelem jezuitů a byl postaven přibližně o patnáct let dřív. Také mnichovský "Michaelskirche" se stal vzorem pro mnoho barokních kostelů v německy mluvících zemích a byl také duchovním centrem protireformace v Bavorsku. Možná právě proto, že je zasvěcený jednomu z nejznámějších archandělů, kteří se vyskytují v abrahámovských náboženstvích a v křesťanství je znám z Apokalypsy jako přemožitel Antikrista v podobě draka, se dočkal právě tento kostel zbrusu nových zpovědnic, které se rozhodně nedrží při zemi.
Dnes je tento velký renesanční kostel vyhledávanou duchovní oázou v centru rušného velkoměsta. Uprostřed mnichovské pěší zóny je tento kostel prostorem pro zastavení, ztišení, modlitbu a je otevřený pro každého, kdo takové místo hledá. Rytmus týdne charakterizuje každodenní slavení mše svaté, pravidelné časy, kdy zde probíhají diskuze a přednášky a také čas vyhrazený pro zpověď. Nově na věřící čeká stavba, která zdaleka nepůsobí tak hrozivě, jako její předchůdkyně. Dílo z pera architektů ze studia „kunze seeholzer architekten“ je inspirované samotnou okolní architekturou. Struktura rýhovaných sloupů a pilastrů se objevuje také v konceptu zpovědnic. Klíčovým materiálem je dřevo. Zvolený materiál a designový koncept pečlivě odkazuje na památkově chráněnou budovu a adekvátním způsobem reaguje na bezprostřední okolí.
archdaily.com
