V těsné blízkosti národního parku Šumava stojí usedlost z 18. století, kde zůstala řada věcí neměnných

Boutique hotel Knížecí cesta leží v těsné blízkosti Národního parku Šumava a jen pár desítek metrů od lipenské přehrady. Usedlost z 18. století si dodnes uchovala genius loci původního šlechtického sídla. „Když něco funguje, tak proč to měnit?“ Oblíbená věta vlastníka Knížecí cesty Pavla Kopačky vysvětluje jeho vášeň pro sbírání a opravování starých věcí, která ho chytla už v dětství. „Obcházím vetešnictví, starožitnictví a antikvariáty. Každý kus nábytku, obraz i lustr, které tu máme, mi prošly rukama a mám k nim osobní vztah. Patří sem i Zetor Z 25, který jsme opravili se synem Vojtěchem. Staré motory mě totiž berou taky,“ usmívá se Pavel. Aby měli kde skladovat ulovené kousky, vybudovali depozitář: všechny antikvity dávají do kupy a postupně umisťují do interiéru. Kromě hotelu se Pavel věnuje řízení softwarové společnosti a působí ve firmě Soundsgate. A před mnoha lety stál u zrodu značky Bushman. „Hosté nám říkají, že si sem jezdí odpočinout a snít nebo se jen dobře vyspat. To je největší pochvala, o které jsme na začátku ani nesnili,“ říká Pavel a pokračuje: „Když jsem zdevastované stavení uviděl poprvé, nijak zvlášť mě nezaujalo. Kamarád mě dokonce musel dlouho přemlouvat, abych se přijel podívat ještě jednou a detailněji. Přišlo mi navíc strašně z ruky a na samotě, říkal jsem si: ‚Co tady budou lidi dělat? Nikdo se sem nebude trmácet v létě, natož se brodit sněhem...‘ Jak jsem se mýlil! Trvalo několik let, než jsme promysleli koncept rodinného hotelu s wellness zázemím a našli skvělého projektanta Tomáše Nováka z Českého Krumlova, který se stal duší celé rekonstrukce. Opravili jsme hlavní budovu a aniž bychom čekali výraznější úspěch, překvapivě brzo se dostavil a to nás motivovalo pokračovat. Myšlenka vrátit vše s pokorou k minulosti do původního stavu a doplnit to současným komfortem a technologiemi byla správná. Máme pořád plno. Lidé sem prchají z měst v jakoukoli roční dobu za obyčejnými věcmi, jako je les, tráva, slunce, sníh, voda a zpěv ptáků. Ostatně to tady mám nejraději i já.“

Žijící a užívaná historie

Všechny pokoje jsou pojmenovány po členech schwarzenberské rodiny. V objektu bývalých koňských stájí, kde je Apartmán knížete Jindřicha, zůstaly zachovány původní trámy. Vysoké stropy umožnily instalaci vysokopevnostní sítě, kde se skvěle odpočívá. Na podlaze jsou staré cihelné půdovky. „Alpy tě ohromí, Karle. Ale tohle, to tě dojme…“ říká postava doktora Skružného v podání Rudolfa Hrušínského v kultovním filmu Vesničko má, středisková. A to se hodí i sem. Zpět do civilizace se z tohoto „lepšího břehu“, jak místní říkají, nejrychleji dostanete přívozem přes lipenskou vodní nádrž. Výhled na ni je třeba z odpočívárny u finských saun s parními lázněmi. Rustikální charakter podkrovní ložnice v Jindřichově apartmánu podporuje obložení stěn ze starých vyřezávaných trámů, které se použily také na pelest postele a palandy a původní stříkaná cementovo-písková omítka, takzvaný šumavský špric. Ten prostoru navíc dodává příjemnou plastičnost a měkkost. Na podlaze je naopak hladké marmoleum, které je maximálně praktické, protože se velmi snadno udržuje. Dvorek před pokoji je pečlivě vyskládán z kamenných odseků charakteristických právě pro šumavská panství. „V Apartmá knížete Josefa je postel z 19. století, u níž truhlář musel prodloužit bočnice z tehdejších dostačujících 170 na dnešních 200 cm. Párový portrét nesmí chybět, pro venkovské ložnice té doby je naprosto typický,“ dodává Pavel.

TEXT:  MIRKA VERNEROVÁ | FOTO: HOTEL KNÍŽECÍ CESTA