Dům, který chtěl každý: Šumperák jako symbol socialistické moderní architektury

Autorství tohoto domu je připisováno projektantovi Josefu Vaňkovi ze Šumperku, odtud lidový název „šumperák“. Oficiálně se ovšem nazýval „rodinný dům typu V“. První dva domy stály v nedalekém Rapotíně a až třetí stavba pro ředitele nemocnice MUDr. Arna Všetečku vyrostla v Šumperku. Šumperáky tehdy vyvolaly mezi stavebníky i lidmi doslova senzaci. A není ani divu. Vaněk se přesně trefil lidem do vkusu. Nabídl jim jednoduchý, moderní domek, který se dal pořídit přibližně za 120 tisíc korun a zvládl ho postavit jeden zedník a dva pomocníci za několik měsíců. Nadšenci toužící po stavbě se spoustou moderních prvků, včetně kruhů, vybíhajících šikmin a trojúhelníků, stály před Vaňkovým domem dlouhé fronty, aby se jim podařilo získat dokumentaci za 842 korun. Vzhledem k tomu, že běžný plat se tehdy pohyboval kolem 1500 až 2000 korun, nebylo to nic levného, proto není divu, že se plány často šířily trochu jinou cestou, než by si autor přál. 

Existují ovšem i jisté pochyby o autorství, protože šumperáky jsou nápadně podobně tzv. litovelákům, tedy domům, za kterými stojí architekt Vladimír Kalivoda z Valašského Meziříčí. Ten vypracoval návrh rodinného domu již v roce 1959 pro ředitele Brandýských strojíren Zdeňka Dobeše. Nakonec jich stojí mnohem víc a plány jednoho z nich si měl Vaněk ofotit a vypracovat podle nich svůj vysněný projekt. Vypadalo to dokonce i na soud, ale nakonec k němu nedošlo.

Moderní socialistické bydlení nebo velký průšvih?

Dnes už by o něm nikdo úplně netvrdil, že jde o moderní dům, ale ve své době neměl žádnou konkurenci. Na první pohled připomínal západní stavby, ať už šlo o prosklenou fasádu, prostor nebo propojení interiéru s exteriérem. Typická byla šikmá střecha s přesahem, velká okna, která propouštěla spoustu světla dovnitř a komfortní dispozice. Rodina žila hlavně v prvním patře domu, přičemž přízemí patřilo užitkovým místnostem. Garáž, prádelna, kotelna a technická místnost byly umístěné dole na stejné úrovni jako terén. Dům byl také částečně podsklepený.

Vzhledem k tomu, že stavbu většinou realizovali mladí lidé prakticky bez zkušeností, kteří si stavební plány různě upravovali, nenajdeme dnes v podstatě jediný šumperák, který by se přesně držel původní dokumentace.

Po schodech jste se pak mohli přesunout nahoru do samotné bytové jednotky. Začali byste v předsíni, odkud vedly dveře prakticky do každé místnosti. Lidé měli k dispozici tři pokoje s jídelnou a sociální zařízení. Nezvyklé bylo propojení obývacího pokoje s kuchyní a trochu nepraktické umístění ložnice. Protože celou přední stranu tvořila velká okna, musel zůstat mezi ložnicí a obývacím pokojem průchod. Lidem se takové řešení ovšem nelíbilo, a tak záhy začaly vznikat vyzděné mezery a uzavřené dělicí příčky. Šumperák byl dobře promyšlený a přizpůsobený potřebám lidí té doby, ovšem přesto se mu nevyhnulo pár karambolů. Například ideální natočení průčelí domu mělo být na jih a směřovat k uliční čáře. Obojí nebylo v praxi dost dobře realizovatelné, a navíc natočení směrem k jihu znamenalo v létě nesnesitelné horko v obývacím pokoji i v ložnici. Také vynést cokoliv z kuchyně dolů před dům byl dost oříšek, protože bylo nutné předtím otevřít velké množství dveří.

Tak trochu jiný dům, který nekoupíte pod pět milionů

Rodinám často nevyhovovalo původní řešení domu a chtěli k bydlení využívat i spodní část. Nezřídka proto zrušili garáž, aby vytvořili nový pokoj, stejně jako se zbavili dalších technických místností, například prádelny a sušárny a místo nich udělali kuchyni a koupelnu. Dnes je proto mnoho šumperáků dvougeneračních a původní idea, tedy že kolem domu už nebudou žádné další garáže nebo kůlny, se trochu vytratila. Jako novostavby už dnes tyto domy nikdo nestaví, ovšem koupit se dají a často ve výborném stavu. Pokud byste ale čekali, že je seženete levně, musíme vás zklamat. Prodávají se za ceny kolem pěti milionů korun a výš. I když se najde hodně lidí, pro které je to jen kýčovitá stavba, která by neměla existovat, pro jiné je to stále vzpomínka na to, jak jeden dům dokázal změnit ve druhé polovině minulého století pohled na architekturu.