Dům, který jim umožní kombinovat práci i bydlení paralelně vedle sebe, a přitom zcela odděleně, musel splňovat mnoho podmínek. Je stavěný pro život a tomu odpovídá dispozice, zvolené materiály, i integrace technologií do jednotného autonomního systému s umělou inteligencí.
Villa Sophia funguje jako střed Vesmíru, kolem kterého se točí celý život. Autorem projektu je studio COLL COLL, které vzniklo v roce 2008 a sdružuje kamarády architekty a designéry. Dům je situován na hranu trojského svahu nad přírodní rezervací s jedinečným výhledem na Prahu. Kromě plejády různých ptáků občas na vzrostlou zahradu zabloudí divočáci a srnky. Panorama začíná zelenou hvězdou dejvického hotelu International a táhne se až po bublinu libeňského plynojemu. Výhled je dominantou i pro sousední domy, aby ho ostatním neblokovala, zůstala Villa Sophia na uliční straně co nejnižší. „Klesající terén umožňuje, aby se dům otevřel na jih a nabídl tři základní komponované pohledy. Z obytného prostoru do zahrady, z ložnice do korun stromů a z pracovny na panorama města. Dvojvstup ze severní slepé fasády, zvlášť do obytné i pracovní sféry, slouží převážně pro návštěvníky. Pro domácí začíná dům garáží, od které se rozvíjí jeho prostorová spirála. Garáž je tak plnohodnotná součást domu a prakticky slouží jako vstupní hala. V duchu paladiánských vil je čtvercový půdorys rozdělen do 9 polí, které spirálovitě stoupají po svahu a jsou zakončeny nejveřejnějším úsekem domu, tedy pracovní částí. Do hlavního obytného prostoru se vchází na úrovni zahrady a centrální schodišťovou halou se po stoupajícím svahu plynule vstupuje do vyšších částí domu. Přístup pro obyvatele a hosta je antagonický. Umožňuje odlišnou zkušenost z vnímání prostoru či užívání schodištního svahu sestupem či naopak vzestupem, podle protilehlých konců spirály. Schodiště navíc křižuje bezbariérová rampa, která znovu podtrhává celkovou funkčnost domu jako celoživotního místa k bydlení, podle zadání klientů. Rozvíjí pohyb v rané fázi života a usnadňuje fungování na jeho sklonku,“ vysvětlují autoři projektu.
Mnoho konstrukčních a materiálových rozhodnutí bylo motivováno důrazem na udržitelnost, trvalost a haptickou pevnost domu. Co lze vyřešit jednou, by se již nemělo v budoucnu otevírat a trávit s tím další čas a energii. „Do přípravy i procesu stavby byli trvale zapojeni odborníci z ČVUT. Vzorky materiálů byly testovány na pevnost, pružnost a chemickou stálost. Monolit domu byl odlit přesně tak, aby okna seděla do artikulované fasády, která obtáčí dům a geometricky propojuje jeho nejnižší a nejvyšší body. Ambicí klientů – kulturoložky a počítačového vědce – byl funkční dům bez kompromisů a tomu odpovídal i názor na integraci a řízení technologií,“ vysvětlují architekti. „Unikátní míra provázanosti hodnot a technologií otevírá nespočet možností. Všechny vrstvy domu jsou navrženy s důrazem na obecnost. Například všechna světla v domě jsou řiditelná v plném spektru (RGBW), aby večer dokázal dům pomalu odstranit modrou složku pro dobré spaní. Dveře se pohybují samy na lineárních magnetech, ale slouží také jako plnohodnotná součást přirozené vzduchotechniky. Na koncertním křídle dokáže dům doprovodit vlastní hru uživatele, samostatně přehrát jakoukoliv skladbu, ale také generovat melodie pomocí vlastní umělé inteligence. A kdyby byla opravdu zima, dokáže jako doplňkový zdroj tepla použít třeba troubu. Dům umožňuje, ale nenutí k aktivnímu ovládání. Učí se optimálně vyhovět často protichůdným okolnostem, zohledňuje externality, nepopírá technologický potenciál ani udržitelnost. Dům je exponovaný i shora, a proto kvete střecha přes rok různými barvami. Zelená střecha přispívá nejen prakticky k energetické rovnováze domu, ale i esteticky. Ornament otevírající se hvězdy se propisuje i do teras okolo domu a rozplývá se v zahradě.“
studio COLL COLL
