Pár facek za zavřenými dveřmi. Jak se bránit násilníkovi v době koronavirové?

Faktem je, že jestliže rodina nefungovala standardně v době před krizí, je nesmysl teď doufat, že právě krizová situace lidi změní. Naopak, právě během krizové situace se většinou ukážou charakterové vlastnosti každého jedince bez příkras. To znamená, že kdo je neurvalý v běžném životě, bude se chovat ještě hůř. Třeba proto, že je v permanentním stresu. Z toho, že je zavřený doma, že možná přijde o práci, že došla oblíbená značka lihoviny.

Jak vysvětluje psycholog Jan Kulhánek: „V době karantény je většina partnerů a rodin odsouzena k mnohem bližšímu soužití, než na které byli zvyklí. Malý prostor, málo soukromí, stres z pocitu nejistoty a obavy o práci – to jsou zdroje napětí a frustrace, které často probírají mí klienti na terapii a o který si povídám i se svými přáteli.

Stres vytváří napětí, vztek, impulzivní chování. Pokud se takový stres rozlije v rodině, kde partnerské vztahy dlouhodobě trpí nedostatkem porozumění a blízkosti, pak může dojít k eskalaci hádek a k překročení hranice od běžného konfliktu k psychickému či fyzickému útoku.

Domácí násilí je velké téma i v naší zemi, v době karantény je to ještě horší. Nejde jen o nucené omezení pohybu a celková nervozita, ale velkou roli hraje alkohol, který rozpouští zábrany, a dokonce i pocit, že dnes si agresor může dělat víc, co chce, protože se oběť hůře dovolá pomoci.

Je mezi námi dost lidí, kteří mají tzv. Sníženou frustrační toleranci, to znamená, že pokud se cítí být pod tlakem, ztrácejí kontrolu nad sebou a chovají se agresivně, nejvíce tam, kde si to mohou dovolit, tedy doma k partnerovi a dětem.

Ani dnes, kdy je řada služeb mimo provoz, nejsou oběti násilí bezbranné. I při omezeném kontaktu se můžeme spojit s odborníky na problematiku domácího násilí – policii, psychology a pracovníky neziskových organizací. Nejlepší je samozřejmě takovým situacím předcházet, předejít eskalaci konfliktu, omezit konzumaci alkoholu, mít kam odejít i v době karantény.“

Co dělat, pokud napětí roste a cítíte se ohrožená, případně partner ohrožuje vaše děti?

1. Pokud se cítíte v přítomnosti partnera potenciálně ohrožena nebo se bojíte o své děti, určitě byste měla mít u sebe telefon a v něm uložené důležité kontakty.

2. S partnerskými konflikty máte jistě své zkušenosti, pokud pozorujete na partnerovi neklid, stres, špatnou náladu, měla byste se snažit konfliktu vyhnout.

3. Pokud konflikt překročí únosné meze, může jít o vulgární křik před dětmi a v každém případě fyzické napadení, je nutné jednat, neodkládat reakci na jindy. Akutně při fyzickém napadení pomůže policie, v každém případě byste měla kontaktovat psychologa.

4. Spolupráce s psychologem přináší oběti domácího násilí podporu, odstup a schopnost se rozhodnout, jak situaci bezpečně řešit.

5. Jde-li o rodinnou situaci, je nutné si uvědomit, že jako rodiče máme povinnost chránit před jakoukoliv účast na domácím násilí hlavně děti. To musí být prioritou – pokud se máte problém postarat o své bezpečí, o bezpečí dětí se postarat musíte.

6. Stejně tak upozorněte PČR, pokud víte, že se někdo dopouští násilí na seniorech. Ti jsou dnes nejohroženější skupinou. A ne jen z důvodu rychle se šířícího viru. Velmi často si na nich frustrace vybíjejí dospělí.

Tipy, kam se obrátit o pomoc:

· V těchto dnes startuje bezplatná služba psychologické pomoci KORONAVIRUS-PSYCHOPOMOC.CZ. Jde o nabídku pohovoru s psychologem pro každého, kdo se cítí v souvislosti s karanténou a stavem nouze ve velké nepohodě, potřebuje se poradit s odborníkem či nechce starostmi zatěžovat své blízké.

· Nonstop linka pro oběti domácího násilí DONA: 251 511 313

· Nonstop linka Acorus: 283 892 772

· Pražská linka důvěry: 222 580 697