Zatímco svou novodobou historií se pobaltské Estonsko až nápadně podobá České republice, v oblasti školství příliš společného nemáme. Bohužel.
Mezinárodní testování Programme for International Student Assessment (PISA) se snaží zmapovat čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotnost patnáctiletých žáků, a to napříč osmdesáti zeměmi světa. Výsledky testování následně napovídají, ve kterých státech je výuka kvalitní, nebo naopak výrazně zaostává. A právě poslední zveřejněné výsledky testování PISA přinesly, možná nečekaného, evropského vítěze – Estonsko. Pobaltská země získala v Evropě nejvíce bodů a společně s Čínou, Tchaj-wanem nebo Koreou se zařadila mezi vzdělávací špičky světa.
Vyhlášení nezávislosti v roce 1991 sice Estonsku přineslo svobodu slova, ale návod na to, jak v novém zřízení fungovat, v balíčku s názvem demokracie nebyl. Naštěstí se Estonci dlouho nerozkoukávali a příklad si vzali z nedalekého Finska. Právě tato inspirace ve skandinávské zemi se rychle promítla i do estonského školství, které staví na inovacích a modernizaci. Zároveň si pobaltský stát zachoval dostupnost školství, a tak jsou zdarma nejen školy, ale také školní obědy nebo školní doprava. Platí se pouze za učebnice. "Myslím, že hlavním důvodem, proč se nám daří, jsou učitelé, kterým dáváme dostatek svobody," říká Rando Kuustik, ředitel tallinského gymnázia. Zároveň ředitel dodává, že estonské děti mají chuť studovat. „V současné době se u nás vytváří tradice studovat. Nad učivem trávíme mnoho času stejně jako asijští studenti,“ souhlasí Mailis Repsová, estonská ministryně školství a výzkumu.
Není žádným tajemstvím, že veškeré úřední úkony, kromě svatby a rozvodu, jsou v Estonsku zdigitalizovány. Pokrok se nevyhnul ani školství, a tak si estonští žáci plní své domácí úkoly online a zpětnou vazbu od učitelů dostávají taktéž prostřednictvím internetu. Důležitou součástí školní výuky je samozřejmě četba. Ani v tomto ohledu Estonsku neujel vlak a všechny knihy si žáci mohou vypůjčit elektronicky. Technologie ale nepomáhají estonským studentům pouze při přípravě na výuku, ale především ve výuce samotné. Například základní kurz programování absolvují již sedmiletí žáci, kteří si prostřednictvím jednoduchých úkonů programování osvojují.
Estonské i české školství si je podobné především v tom, že se žáci nerozdělují podle úrovní, ale naopak se učí společně. „Kdybyste děti rozdělovali podle úrovně schopností, tak byste v podstatě prosazovali jejich segregaci. Proč byste ale chtěli mít segregované základní školství? To přece nedává žádný smysl,“ dodává Rando Kuustik pro BBC. Následně je na samotných učitelích, jak dokážou rozvíjet nadané žáky, a zároveň podpořit žáky, kterým daný předmět nejde.
Zdroj: bbc.com
