Jíst, meditovat, milovat aneb tři měsíce v Asii
Před rokem touto dobou jsem viděla film Jíst, meditovat, milovat s krásnou Julií Roberts a sama pro sebe jsem si řekla: „Ráda bych jednou podnikla podobnou cestu!“ To jsem ještě netušila, že se mi to brzy splní…
S přítelem jsme na začátku února odletěli do jihovýchodní Asie. Naše cesta za poznáním začala v jižním Thajsku, pak jsme se přemístili do Kambodži, Vietnamu, Laosu a severního Thajska. Momentálně jsme plni očekávání, máme před sebou turisticky téměř nedotčenou Barmu neboli Myanmar.
Cestování je moje vášeň, vždy jsem toužila po delší výpravě s batohem na zádech do exotických destinací. Jenže není úplně jednoduché zmizet na čtvrt roku pryč. Můj život se točil osm let převážně okolo práce, začalo se to podepisovat na mém zdraví, a tak jsem se rozhodla pro změnu. Vyžadovalo to hlavně odvahu pro vykročení z komfortní zóny. Opustila jsem projekty, které jsem milovala, začala se věnovat sama sobě, a záhy se věci daly do pohybu! Plním si sny…
Sběratelé zážitků
Asie je tak barevná, voňavá, inspirativní, plná emocí… Intenzivně útočí na všechny smysly! Každý den zažíváme neskutečná dobrodružství, poznáváme nové lidi, kteří ovlivňují naši cestu. Pochopitelně také občas čelíme neočekávaným a ne vždy příjemným situacím. Je téměř nemožné vybrat z velkého množství zážitků pouze jeden či dva. Velmi nás oslovily starodávné chrámy Angkoru v Kambodži, ale také dvoudenní plavba po Mekongu, elegantní Luang Prabang v Laosu nebo zábavné a zároveň poučné koupání slonů v severním Thajsku… Nemáme striktní itinerář, když se nám někde líbí, tak tam zůstaneme i déle. Stali se z nás opravdoví sběratelé zážitků.
"Dělej dobré věci!"
Pro mě bylo velmi důležité a inspirativní setkání s buddhistickými mnichy v thajském městě Chiang Mai, kde je velké množství nádherných chrámů. Už dlouho koketuji s myšlenkou naučit se meditovat. A tak jsem zašla do chrámu, kde jsem se zúčastnila „chatu“ s mnichy, což je oboustranně výhodná konverzace. Oni si procvičují angličtinu a vy se jich můžete ptát téměř na cokoli. Toho jsem samozřejmě využila a začala jsem vyzvídat, jestli nemají nějaký návod, jak být šťastný v uspěchaném materiálním světě této doby. Dostala jsem dvě rady: „Dělej pro lidi okolo sebe dobré věci, a budeš z toho mít radost ty i oni. Sděluj jim pozitivní zprávy, a budeš šťastný ty i druzí.“ Jak jednoduché! Asie je ideální destinace pro srovnání životních hodnot...
Opravdová meditace
Po milém povídání s mnichem Suddhem absolvuji „meditační rychlokurz“. Představte si situaci: sedím sama na podlaze ve velké místnosti, které dominuje krásný oltář, vonné tyčinky jsou cítit ve vzduchu, absolutní ticho narušuje jen vrzání oken starodávného chrámu. Venku zuří děsivá bouře… Soustředím se na jeden bod před sebou, zavírám oči a zkouším poprvé v životě meditovat. Jsem velmi netrpělivý člověk, jak se dalo předpokládat, po chvíli začínají přicházet první myšlenky, které rozhazují mé soustředění. „Kam povedou naše další kroky, dojel Filip v pořádku na motorce domů…?“ Za moment mi začnou dřevěnět nohy, ošívám se a hledám pohodlnější pozici. Nenápadně po očku sleduju Suddha, který je v absolutním klidu ponořen do svého světa. Zavírám oči, soustředím se na dýchání, zkouším to znovu a znovu… Existuje jen přítomný okamžik – tady a teď! Ještě to bude chtít hodně tréninku…
Na svatbě ve Vietnamu
Dalším pro nás velmi zajímavým zážitkem byla pravá vietnamská svatba, na kterou jsme byli spontánně pozváni. Měli jsme pouze dvě hodiny na to, abychom si koupili tradiční oblečení a svatební dar, ale zvládli jsme to! Přes čtyři sta svatebčanů, pravé asijské karaoke a spousta výborného jídla.
Když jsem u té gastronomie, asi nikdy nezapomenu na to, jak jsme si v Sapě udělali na ohni skvělou večeři společně s naší milou hostitelkou! Absolvovali jsme totiž náročný trek v horách a poté jsme přenocovali v hmongské rodině (etnická menšina na severu Vietnamu).
Nejexotičtější jídlo jsme ale ochutnali na ostrově Cat Ba ve Vietnamu – medúzu naloženou několik dní v octu. Vůbec jsem netušila, že se tahle „žahavá hmota“ jí, bylo to výborné! Dost jsme si také oblíbili thajskou kuchyni – měli jsme možnost zúčastnit se Thai Cooking Class a pod vedením šéfkuchařky Mee jsme uvařili čtyři pokrmy. Bezkonkurečně nejlepší bylo Massaman Curry. Zažíváme tady opravdové kulinářské orgie!
Cesta má cíl
Každá cesta má cíl. Naším je inspirovat a být inspirován. To nejlepší jsme si ale nechali na samotný závěr. Jsem zvědavá, co přinese tajuplná Barma…
Celou cestu za poznáním včetně příběhů z Myanmaru můžete sledovat na www.dvblog.cz.
