Během zimy 2020 zažilo sáňkování díky uzavřeným skiareálům renesanci. Ze svahu se pouštěly nejen děti, ale i dospělí. Pokud vám toto nadšení vydrží i nadcházející zimu, víme, kam můžete za radovánkami na saních vyrazit.
Sáňkování má v Česku delší tradici než lyžování. Horalé používali saně zvané tehdy rohačky ke svážení dřeva a sena už od 16. století. O 300 let později se na saně posadili první turisté. Obliba sáňkování pak vedla dokonce ke vzniku samostatného sportovního odvětví. Nemusíte být ale profesionál, abyste si jízdu na saních náležitě užili. Stačí jen vědět, jak se na ně vybavit a kam vyrazit.
Jízdu na sáňkařské dráze si nejvíce užijete, budete-li dobře připraveni. Ostrý sníh sekající do tváře rozhodně není nic příjemného. Určitě si nezapomeňte vzít čepici a kvalitní rukavice. Za sebe mohu doporučit jednoduchou lyžařskou kuklu, která vás před odletujícím sněhem ochrání nejlépe. Víte-li, že jste fanoušek filmu Rychle a zběsile i v zimním vydání, zabalte rovnou lyžařskou nebo snowboardovou helmu. Hodit se bude také bunda či kabát a kvalitní sportovní kalhoty. Důležité jsou i zimní boty, conversky opravdu nejsou dobrou volbou. Na druhou stranu zcela nevhodné jsou i lyžařské přezkáče.
Před jízdou si nezapomeňte pečlivě zapnout kapsy. Ztracené klíče, telefon či doklady se ve sněhu hledají opravdu špatně. A pak už zbývá jediné. Sednout na sáně a pustit se z kopce.
Nejznámější sáňkařskou dráhu v Česku najdete nad Špindlerovým mlýnem. Ski & Fun nabízí tříkilometrovou trať s převýšením okolo 400 metrů. Start denně upravované sáňkařské dráhy se nachází nedaleko Špindlerovy boudy – u Vojenské zotavovny Malý Šišák, kam se dostanete speciálním autobusem. Spoje vyrážejí v pravidelných intervalech z centra města a zastavují na vybraných zastávkách. Na startu pak na vás čekají připravené sáňky, na kterých jezdí každý sám, pouze děti do sedmi let se vezou s dospělým (a zadarmo). Pomyslnou cílovou pásku protnete na Dívčích lávkách, kde v tamním bistru odevzdáte sáňky. Poté je to zhruba čtvrt hodiny chůze do centra města nebo se necháte zpátky odvézt autobusem. Sáňkařská dráha je otevřena za příznivých sněhových a povětrnostních podmínek denně od 10.00 do 17.00. Od úterý do soboty se můžete projet i večer od 18.00 do 21.00, kdy je trať osvětlená. Základní jízdné pro dospělého stojí 270 Kč, rodinné 890 Kč. Pokud si dopřejete nášup v podobě druhé jízdy, zaplatíte 150 Kč. V ceně je vývoz autobusem, zapůjčení saní a odvoz zpět do centra.
Sáňkařská dráha po Zvonkové cestě vede místy, kudy se jezdilo na rohačkách již před sto lety. Název pochází zřejmě z dob, kdy byly sáně vybaveny zvonečky a cinkot byl varováním před nenadálým střetem. Trasa Černohorské sáňkařské cesty vede nádherným úbočím Černé hory s výhledy do Klausova dolu. Cesta s převýšením 560 metrů je dlouhá 3,5 kilometru. Start najdete u horní stanice kabinkové lanovky na Černé hoře na rozcestí pod Sokolskou boudou. Trasa končí u dolní stanice. Na rozdíl od některých jiných areálů není vstup na sáňkařskou dráhu u Jánských Lázní zpoplatněn. Saně můžete mít vlastní nebo si je vypůjčit za 250 Kč na den v budově dolní stanice lanovky. Pak už stačí jen vyjet Černohorským Expressem. I na této dráze je možné noční sáňkování. Potěší všechny milovníky adrenalinu, protože večer se tu jezdí pouze s čelovkami pod vedením instruktorů lyžařské školy. Za tuto službu se však platí a je zapotřebí předchozí rezervace.
Sáňkařská dráha na Ještěd vznikla již v roce 1910. Původně byla dřevěná, měřila 3300 metrů a konala se zde řada mezinárodních závodů. Dráha musela tehdy několikrát překonat lesní cesty po mostech, silnice se podjížděla dokonce tunelem. Postupně však chátrala a nakonec měřila pouhých 700 metrů. Pojďme ale do současnosti. Oficiální sáňkařská dráha vede od horní stanice lanovky Skalka na Černém kopci přes Pláně pod Ještědem. Trasa se vine po letní červené a modré značce a kromě toho má ještě své vlastní značení. Končí u zastávky tramvaje Horní Hanychov. Užívat si ji budete především v její první části, kdy jde bez přehánění o královskou jízdu. Trasa bývá urolbovaná, rychlá a nepřekvapí vás ostré serpentiny. V nižší části vás naopak čeká traverz po vrstevnici, kdy se saně musejí bohužel i táhnout. Celkem je trasa dlouhá 3,2 km s převýšením 355 metrů.
Další historická rarita. Závodní dráha zde vznikla už v roce 1911 a končila až v Jablonci. Ta, po které může jezdit veřejnost nyní, však byla otevřena celkem nedávno, v roce 2016. Téměř čtyřkilometrová trasa vede od rozhledny Černá Studnice až k dolní stanici lyžařského vleku Filip ve Smržovce. Určena je všem nadšencům, od těch nejmenších až po seniory. Kvůli bezpečnosti jsou v ostrých zatáčkách postaveny dřevěné mantinely. Svezení na Smržovce je opravdu za zásluhy. Z centrálního parkoviště ve skiareálu Filip se totiž musíte na start vydat po svých. Čeká vás asi čtyřkilometrová procházka do kopce. Pokud je taková túra nad vaše síly, můžetevyužít služeb BobysTaxi. Sáně můžete mít své nebo si je zapůjčit ve skiareálu. K mání jsou turistické nebo luxusní sportovní saně. Vstup na dráhu není zpoplatněný ani časově omezený. Přesto doporučujeme jízdu absolvovat do setmění, trasa nemá umělé osvětlení. Smržovka se může pochlubit také sáňkařskou dráhou pro profesionální závodníky, kde atakují rychlost takřka 80 kilometrů v hodině.
