Známe se přes telefon
Láska je slepá, říká se. Proto není divu, že se někdy zamilujeme „do telefonu“.
Ano, je to tak. V dnešním světě plném sociálních sítí, spojení, napojení, sledování a chatování to není nic neobvyklého. Seznámit se s někým, kdo je na druhé straně signálu na stejné vlně jako my, není nijak obtížné. Psaná slova někdy skrývají víc, než jsme si schopní připustit, a tak se často stane, že podlehneme, aniž bychom vlastně věděli komu. To je síla telefonů, virtuální atraktivity, písmen a vět.
Taky se vám stává, že se vám s někým tak dobře píše? Že si myslíte, že jste si nikdy s nikým tak nerozuměli? Neustále hypnotizujete obrazovku a vyčkáváte tón příchozí zprávy? Říká se tomu virtuální vztah. Je to vymoženost moderní doby, která nám jej umožňuje. Má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že pokud se vám druhá strana svěří s něčím, co vám není příjemné nebo nechcete odpovídat, máte milion šancí, jak z toho vybruslit nebo si odpověď velmi pečlivě rozmyslet. Oproti tomu, když jste s druhou stranou na víně a dělí vás necelý půl metr stolu, vykroutíte se těžko. Zase ale víte, s kým máte tu čest, že?
A to je druhá věc. Svého „virtuálního partnera“ nevidíme, neslyšíme, neznáme. Písmena jsou hezká věc, ale jak si můžeme být jistí, že by jeho slova byla stejná? Jistí si být nemůžeme, alespoň v to doufáme. Přijde nám totiž, že ho známe. Po týdnech a měsících chatování víme jeho odpověď dřív, než přijde. Známe ho naprosto dokonale. Snad.
Možná si někdy říkáme, že svého virtuálního partnera vidět ani slyšet nikdy nechceme. Co kdyby totiž nebyl takový, jaký si myslíme? Co kdybychom přišli o ideály, které jsme si přes dopisování vytvořili? Přesně to je riziko „známostí přes telefon“. Na začátku nikdo nechce, aby skončila jen u psaní. Postupem času si to ale někteří i přejeme.
Jak to máte vy? Máte, nebo měli jste někdy někoho, kdo vás očaroval textem? A dá se charisma vtěsnat mezi řádky? Toť otázka.
Autorka textu: Tereza Burdová
ČTĚTE TAKÉ: Jste závislí na telefonu? Naordinujte si mobilní detox