Možná si pod pojmem spánek v práci představíte zaměstnance, který přijde do práce, aby se vyspal, dostal za to zaplaceno a zase šel domů. Takhle to ale úplně nefunguje. Ve skutečnosti pár minut spánku může zvýšit pracovní produktivitu.
Text: Tereza Čaladi
Spánek na pracovišti byl v minulosti považován za deviantní činnost. Není to ale tak dávno, co bylo zjištěno, že ve skutečnosti je prospěšný a že lidem, kteří během odpoledne na chvíli zavřou oči, se lépe pracuje. V české kultuře je běžné, že po obědě spí pouze děti. Školáci, a tedy samozřejmě i dospělí lidé, zvládají osm hodin na nohou bez potřebného odpočinku. Možná, že to ale není úplně optimální. Jenom si sami přiznejte – kolik šálků kávy musíte denně vypít, abyste zvládli tímto způsobem fungovat?
Není náhodou, že například ve Španělsku, ale i v dalších středomořských zemích s latinskoamerickou kulturou, běžně fungovala, a dodnes částečně přetrvává, siesta. Ta představuje obvykle tříhodinovou pauzu v čase od 14 až do 17 hodin a následné pokračování v práci.
Siesta v překladu znamená šest, a právě po tolika hodinách odborníci doporučují pauzu v podobě spánku. V tuto chvíli má totiž váš mozek obvykle problém s udržením pozornosti. Pokud si tedy nejdete lehnout, vaše tělo s únavou bojuje a vy nejste příliš produktivní.
Ve skutečnosti je problematika odpoledního spánku široce zkoumána již od 90. let, kdy se začaly vyvíjet studie zaměřené na spánek. A všechny se shodují, že drobný odpočinek během dne na zvýšení produktivity vážně funguje. Dle odborníků z Harvardu je to z toho důvodu, že v hypotalamu v mozku máme umístěné ve shluku buněk jakési biologické hodiny. Ty zaznamenávají každodenní vzestupy a poklesy mnoha fyziologických procesů, a tedy i spánku a bdění. A ano, během dne by ve vašem rozvrhu měla převažovat bdělost a v noci spánek. Nicméně v odpoledních hodinách má lidské tělo naprogramováno vybočení, které se dá označit jako odpolední únava. Na základě několika studií (mezi nimiž je i klíčová studie NASA z roku 1994) se ukázalo, že odpolední šlofík skutečně zlepšuje učení, paměť a kreativní myšlení. Lidé jsou tedy po spánku bystřejší a efektivnější.
Ne nadarmo se říká - „dám si dvacet“. Což obvykle využíváme po jídle a kafíčku o víkendech nebo na dovolených. Aby byl ale „power nap“ (neboli jak se v angličtině nazývá posilující krátký spánek na pracovišti) efektivní, měl by se pohybovat okolo 20 až 30 minut, během nichž mozek dokáže upadnout do REM fáze.
Následně je pro něj snazší spojovat zdánlivě nesouvisející pracovní záležitosti, které řešil před usnutím. Po odpoledním spánku by si člověk měl dát 15 minut na návrat z říše snů opět do reality. Takto si hlava dokáže odpočinout a po probuzení je skutečně nastartovaná znovu pracovat. Delší spánek může vést k tomu, že se tělo akorát více unaví a pak bude spíše omámeno. Mimochodem, odborníci doporučují, abyste si před usnutím dopřáli kávu. Její účinky totiž začnou zabírat teprve ve chvíli, kdy se začnete probouzet.
V období koronavirové pandemie, kdy lidé v mnoha případech pracovali z domu, nabral „power nap“ zcela nových rozměrů. Nejenom zaměstnanci, ale i některé firmy si tak uvědomily, že odpolední spánek je skutečně výhodný a uzpůsobily tomu své pracoviště. Mezi ně patří například STRV, Avast či Nano Energies. Tyto společnosti mají tzv. „nap rooms“, kam se dá během dne zajít (s tím, že se to musí předem někomu ohlásit). A dle dostupných informací si odpočinkové místnosti zaměstnanci chválí.
Že jsme vám právě dali návrh na téma, které předložit HR? To rádi slyšíme. A pokud to nevyjde, doufáme, že vám práce poskytuje alespoň hybridní režim a vy si tak budete moci zdřímnout po obědě, když zrovna budete na home office.
Zdroj: researchgate.com, health.harvard.edu, peak.cz
