#ukazknihovnu aneb Nahlédněte do knihoven českých spisovatelek

Knihovna! Místo, které odráží naši osobnost i čtenářský vkus. Na začátku dubna jsme proto poprosili redaktorky Marianne, aby nám poodhalily svou knihovničku a prozradily, jaké knihy jsou jejich srdci nejbližší. A protože se výzva #ukazknihovnu vyvedla, posunuli jsme ji na další úroveň. Tentokrát nám svou knihovničku ukázala tři spisovatelská esa - Kateřina Tučková, Naďa Horáková a Tereza Boučková. 

Kateřina Tučková

O Kateřině Tučkové mohli čtenáři poprvé slyšet v roce 2009, kdy vyšla její prvotina Vyhnání Gerty Schnirch. Knížka o poválečném odsunu Němců z Brna se natolik zalíbila, že vyhrála cenu Magnesia Litera. O tři roky později Tučková vydala knížku Žítkovské bohyně, která si opět získala srdce čtenářů i obdiv kritiky. 

Knížka, která vás nejvíce ovlivnila? 
Myslím, že to byly Foglarovky. V dětství mi je podstrkoval dědeček, přečetla jsem snad všechny. To kvůli nim jsem chodila do skautu, lovila bobříky a učila se týmové práci. A co jsem se z nich naučila, mi myslím zůstalo dodnes.  

Knížka, u které jste brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)?
Pořád si dobře pamatuju ten hrozný moment, kdy zemřel Vinnetou. Samozřejmě v literárním (nikoliv filmovém) zpracování Karla Maye. Byla jsem z toho tehdy, to mi mohlo být tak deset let, doslova nemocná. A naposledy mi vehnal slzy do očí závěr knihy Williama Styrona "Ulehni v temnotách." Styron je prostě mistrný vypravěč a nejen jeho nejznámější kniha "Sofiina volba" dokáže vzít za srdce.

Knížka, kterou jste nedočetla?
Obávám se, že je jich hodně. Většinou se pročtu přinejmenším čtyřiceti až padesáti stránkami, abych si byla jistá, že mě příběh něčím nepřekvapí, ale když se s danou knihou nesetkáme, tak ji raději odložím. Času je málo a dobrých knih, které bych si chtěla přečíst, příliš mnoho. 

Naďa Horáková

Naďa Horáková je povoláním učitelka na základní škole v Mutěnicích. Psaní je pro ni relax a obrovský koníček. Je spoluautorkou scénářů a námětů televizního seriálu Policie Modrava a na kontě má na dvě desítky titulů, z nichž většinou jde o historické romány (Brněnské židovky, Brněnské nevěstky, Ženy na pranýři,...) nebo detektivky (Falešná kočička, Tři v kruhu, Vlk na vodítku a další). 

Knížka, která vás nejvíce ovlivnila?
Je to Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Tu mi čítávala moje prababička a jako dítě jsem uměla hodně balad nazpaměť. Považuji ji za jednu z nejkrásnějších a nejpropracovanějších básnických sbírek. Ovšem vzpomínám si, že jsem se některých balad i bála. Možná tady pramení moje záliba v tajemnu a záhadách.

Oblíbená kniha z dětství?
Jednoznačně Mikeš od Josefa Lady. Příhody černého kocourka jsem milovala.

Kniha, která vás rozesmála?
Humoristický román je podle mě nejobtížnější spisovatelská disciplína a před jeho autory se skláním. Rozesmála mě Poslední aristokratka od Evžena Bočka, což mě velmi těší, protože je kastelánem v blízkých v Miloticích.

Kniha, která vás rozesmutnila?
Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bredley je jedna z mých nejoblíbenějších knih o ženském údělu a ráda u ní nostalgicky smutním.

Knížka, kterou jste nedočetla?
Čím jsem starší, tím více knih bohužel nedočítám. Kniha mě musí chytit a nepustit. Existuje ale jedna kniha, kterou jsem nedočetla, a do které jsem zřejmě ještě nedorostla. Obhajuji se tím, že na ni potřebuji klid, protože je náročná na pozornost a k tomu ještě pěkně objemná. Román Muž bez vlastností napsal rakouský spisovatel Robert Musil. Přečíst ji ale jednou chci už jen kvůli tomu, že Robert Musil patřil do rodiny. Mám s ním společné předky.

Kniha, kterou se chystáte číst?
Teď mi na stolku leží detektivka Inspektor s velkým ptákem od Františka Niedla. Název má zajímavý, a protože jsem už přečetla Inspektor Prevít, první detektivku z této série, věřím, že se opět pobavím.

Tereza Boučková

Spisovatelka Tereza Boučková je také scénáristkou a publicistkou. Do povědomí čtenářů se Tereza zapsala povídkou Indiánský běh, prózou Křepelice nebo knihou Rok kohouta. Napsala také scénář k celovečernímu filmu Smradi, který byl nominován na cenu Českého lva. 

Knížka, která vás nejvíce ovlivnila? 
Nemůžu říct, že mě nějaká konkrétní knížka jednoznačně a zásadně ovlivnila, ale přiznávám, že mě v určitých obdobích mého života ovlivnila spousta knih. Když se nedostala na vysokou školu a začala pracovat jako uklízečka, přečetla jsem celého Dostojevského. A pokračovala Tolstým a Buninem… Když jsem se učila psát filmový scénář, velmi mě ovlivnily scénáře Federica Felliniho. Když jsem se chystala napsat své první povídky, velmi mě ovlivnilo několik autorů. Anton Pavlovič Čechov, Guy de Maupassant, ale i Raymond Carver a taky Isaac Bashevis Singer. A tak bych mohla pokračovat. Každá doba měla své autory, kteří mě ovlivnili a zasáhli. A když se k nim vracím, pořád se mi moc líbí!

Knížka, u které jste brečela (ať už smíchem, nebo smutkem)?
Brečela jsem u spousty knížek. Naposledy asi při dočítání velmi silné knížky Sarajevská princezna, kterou napsal lékař Ego Jaganjac.

Knížka, kterou jste nedočetla?
Nedočetla jsem spoustu knížek. Když mě knížka nechytí první větou, případně první stranou, málokdy se to potom zlepší. Už si velmi vybírám, koho chci číst a koho ne.

A jak vypadá vaše knihovnička? Budeme rády, když nám zašlete fotku a připíšete, na jakou knihu nedáte dopustit. 

ČTĚTE TAKÉ: 6 benefitů, které přináší čtení

MARIANNE AŽ DO SCHRÁNKY S POŠTOVNÝM ZDARMA

Časopis Marianne si nyní můžete, bez nutnosti platit poštovné, objednat až domů. Více informací se dozvíte zde.