Víte, co ovlivňuje váš cirkadiánní rytmus?
Příliš se o něm nemluví, a přesto nás dennodenně ovlivňuje. Řeč je o cirkadiánním cyklu, našich vnitřních hodinách, kterým bychom měli více naslouchat.
marianne.cz
Naše rodina je vysloveně líbací. Na tváře s gustem pusinkujeme batolata i devadesátileté babičky. Odmalička jsem to brala jako přirozenou věc, ačkoli zrovna tak jsem brala za normální, že si po vzájemném vítacím rituálu tajně utřu tváře do rukávu. A pak jsem jednou vzala svého kluka na oslavu zlaté svatby svých prarodičů.
Byl v šoku. „Co to má znamenat?“ otázal se, když si mě vzal po obligátní úvodní líbačce s padesátičlenným rodinným klanem stranou a nenápadně si drhnul poslintané tváře do kapesníku. „Připadám si jako v tom filmu o Boratovi,“ hudroval. Ano, o tom bodrém a buranském chlapíkovi z Kazachstánu, který přijel zkoumat americký způsob života a který kromě jiného všechny ocintával na potkání. Znamená to snad, že jsme rodinou vidláků bez patřičných způsobů a vychování?
Samozřejmě nikoli. Líbání se při pozdravu je běžnou společenskou záležitostí, i když jsou očividně i rodiny, ve kterých se lidé spokojí s podáním ruky a úsměvem. Pozdrav polibkem se často vyskytuje v silně katolických kulturách, jako je Itálie, Španělsko a Latinská Amerika. „Tyto líbací pozdravy pocházejí od sv. Pavla, který svým Římanům přikázal, aby se zdravili navzájem takzvaným svatým polibkem,“ osvětluje původ „společenského“ líbání odbornice na etiketu Nada Ambra Laban, která o ní přednášela na několika českých univerzitách.
A jak takové správné společenské líbání vypadá? Nejprve nastavíte pravou tvář a naznačíte polibek z jedné strany a pak druhé strany. Je běžné se u tohoto pozdravu lehce chytit za předloktí, ale nejdůležitější ze všeho je poslat polibek do vzduchu vedle tváře. Mlaskavý zvuk a dotyk rtů o kůži je zcela nepřípustný (a navíc se vyhnete tomu, že někomu na líci zanecháte otisk své rtěnky). „Bylo by opravdu nepříjemné, kdybyste se například rty dotkla ženy, která není vaší dlouholetou přítelkyní,“ upozorňuje Nada Ambra Laban. Speciální pravidla pak platí pro všechny, které vidíte úplně poprvé: „V tomto případě se ani neobjímejte, stačí stisk ruky. Chovejte se k takovému člověku spíše jako k vzácnému předmětu v muzeu. Stačí se koukat.“
Tak jako je každá země jiná, liší se i charakter líbání. Tak například Španělé, Maďaři a Brazilci se obvykle líbají dvakrát, stejně jako Italové, ovšem ti začínají polibkem na levé tváři. A takoví Holanďané se rovnou políbí celkem třikrát. Zcela specifická je v tomto ohledu Francie. „Tato země proslula nejenom vášnivým francouzským polibkem, ale i tím, že v každém regionu se líbá jinak,“ upozorňuje Nada Ambra Laban. „Například v Provence si místní rádi vyměňují tři pusinky na tváře, ale v Nantes jsou to dokonce čtyři.“
Některé země jsou na polibky skoupější – tak třeba Mexičané a Kolumbijci si myslí, že jedna pusa stačí. Nemůžeme tu opomenout ani legendární eskymácký polibek, jak jej nazvali první průzkumníci Arktidy. „Eskymácký polibek odkazuje na inuitskou tradici pozdravit někoho přitlačením nosu na nos, tvář nebo čelo. Důvodem tohoto intimního pozdravu je skutečnost, že původní obyvatelé severní Arktidy mají při setkání venku častokrát odhalený pouze nos a oči. Tento pozdrav je široce praktikován také mezi mongolskými nomády pouště Gobi a kmenem Maorů na Novém Zélandu, ale je běžný i v Thajsku, Vietnamu, Laosu a dalších zemích jihovýchodní Asie.
Zcela specifické jsou v tomto ohledu arabské země. „Arabští domorodci používají líbání nosem jako tradiční pozdrav mezi členy stejného kmene. Například v Ománu není neobvyklé, že se muži po podání ruky políbí na nos. V arabských zemích obecně je zvykem, že se muži obejmou a následuje polibek na tvář, čelo, nebo právě nos. Naopak se tu lidé vyhýbají líbání s pohlavím opačným, pokud ovšem nejde o blízké přátele nebo příbuzné,“ vysvětluje expertka.
Některé země jsou v otázce líbání na veřejnosti poměrně prudérní – třeba Čína a Indie, kde to lidé vnímají jako projev nepřípustné sexuality. Specifická pravidla platí v Japonsku, kde k pozdravu patří i vzájemná poklona.
Nedávno jsem dělala rozhovor s jedním známým režisérem a docela mi vyrazilo dech, když mě při pozdravu chytnul za prsty a starosvětsky mi políbil ruku. Rázem jsem si připadala jako z filmu pro pamětníky a nevěděla jsem, co s očima. Rozpaky však podle odbornice na etiketu nejsou namístě, ačkoli polibek na ruku je běžnější spíš v okolních zemích než u nás. „V Polsku, Maďarsku, Rakousku, Rumunsku a na Slovensku by měl muž ženě políbit ruku. Není to vnímáno pouze jako vyjádření náklonnosti, ale i jako projev úcty.“
Ale pozor! I tady platí pravidlo „vzdušnosti“ – mužovy rty by měly polibek jen naznačit a zastavit se těsně nad hřbetem ruky.
Pandemie koronaviru změnila svět a samozřejmě i chování ve společnosti. Více než kdy jindy je třeba dbát na to, že máte-li rýmu nebo kašel, měli byste raději zůstat doma a větší společnosti se vyhýbat. „Při nachlazení se pro jistotu vyvarujte jakýchkoli polibků. A pokud se chcete vyhnout příliš těsnému kontaktu, je třeba natáhnout ruku tak rychle, že druhý nedostane šanci vás políbit,“ navrhuje Nada Ambra Laban. Obecně je při společenských stycích dobré bedlivě číst řeč těla druhého člověka. Pokud vám někdo nabídne ruku s nápadným odstupem, nebo dokonce nepatrně ustoupí kousek dozadu, znamená to nejspíš, že
o líbání ani objetí nemá zájem. Potřást si rukou je pak naprosto dostačující.
Zdroj: autorský článek