Tři hrdinky, které rozvířily mediální vody během koronavirové krize
Jak dnes žijí mikrobioložka Soňa Peková, imunoložka Blanka Říhová a lékařka Martina Vašáková?
marianne.cz
Ráno vypravíte děti do školy, následně si odpracujete osm hodin v zaměstnání, vyzvednete děti, poklidíte, uvaříte večeři, nakrmíte domácí mazlíčky, přichystáte krabičky se svačinami a jdete spát. Vypadá to, že za sebou máte další den, který se nesl ve znamení každodenních povinností. Další den, který se nesl v duchu genderových stereotypů.
„Muž je lovec a žena sběračka, která se stará o rodinný krb.“ Tak zní argument všech, kteří nepřipouští, že v naší společnosti panují genderové stereotypy. I když v minulosti mohlo tradiční rozdělení na „mužské“ a „ženské“ povinnosti fungovat, naše novodobá jeskyně volá po zcela nových pravidlech. Zatímco muž 21. století se urputně drží své lovecké kariéry, současná žena neví, kde jí hlava stojí. Kromě starání o rodinný krb musí zvládat také roli zaměstnankyně, matky, uklízečky, taxikářky, kuchařky a milenky. Ideálně s úsměvem na rtech a konfekční velikostí 34 až 36 na těle – neboť stereotypy, bohužel, stále panují i v oblasti ženské krásy. Nezlobte se na nás pánové, ale není to na jednu ženu příliš mnoho rolí?
Namítáte, že výše napsané věty jsou subjektivním názorem? O opaku vás možná přesvědčí průzkum IKEA Gender Equality Study, který se zaměřil na vnímání genderových stereotypů v české společnosti. Z průzkumu vyšlo najevo, že v otázce rovnosti pohlaví Češi stále pochybují o tom, že žijeme ve společnosti zaručující stejná práva a možnosti pro ženy i muže. Pohled na genderové stereotypy se navíc výrazně rozchází v odpovědích obou pohlaví. Zatímco o genderové rovnosti je přesvědčeno 52 % mužů, mezi ženami je to jen 38 %.
Skutečnost, že mezi námi v pracovním i domácím prostředí stále panuje řada zaběhlých stereotypů, potvrzují také další výsledky průzkumu. Ukázalo se, že v každé druhé domácnosti (51 %) má žena na starosti většinu domácích povinností. Dokonce průzkum potvrdil, že na některé činnosti je stále pohlíženo jako na „ženské“. Jako tradičně ženská činnost je vnímáno například žehlení, kterému se podle 85 % respondentů věnují v jejich domácnosti právě ženy. Ženy v 73 % případů obstarávají také praní prádla, mytí oken (67 %) nebo výměnu ložního prádla (64 %). Do těchto domácích prací se muži zapojují méně, ale u jiných se daří role rozdělovat rovnoměrněji. Muži se nejčastěji zapojují do mytí nádobí, zajišťují běžné nákupy nebo vynášejí odpadky. Pokud je něco, o čem partneři rozhodují společně, tak je to otázka peněz a nákladů spojených s chodem domácnosti. V tomto ohledu panuje v 79 % domácnostech rovnoprávnost.
Možná vás nepřekvapí, že výzkum ukázal, že péče o děti je také častěji spojována se ženami. V 61 % případů jsou to ženy, které čerpají nemocenskou dovolenou, když dítě onemocní a rodina nemá jiné možnosti hlídání. Nutno dodat, že výsledek může být výrazně ovlivněný také aktuální pandemií koronaviru. Právě ženy musí častěji upozadit své pracovní aktivity, případně je co nejlépe skloubit tak, aby zároveň zvládly pomoci dětem s distanční výukou a domácími úkoly.
Genderové stereotypy nepanují jenom v českých domácnostech, ale bohužel také na pracovištích. Česká republika dlouhodobě „kraluje“ nepopulárnímu žebříčku, který je zaměřen na rozdíly v odměňování mužů a žen. Podle statistiky zveřejněné Evropským parlamentem vydělávají evropské ženy v průměru o 15 % méně než muži (počítáno v hrubé hodinové mzdě). Nejhůře jsou na tom Estonky, Němky a Češky, přičemž průměrná česká zaměstnankyně má o pětinu nižší hrubou hodinovou mzdu než muž.
Důvodů, proč stále přetrvává vysoká nerovnost v platových podmínkách, je nespočet. Kromě genderového stereotypu může být viníkem i dlouhá rodičovská dovolená či nedostatek státních školek a jeslí, díky kterým by se ženy snadněji vrátily do zaměstnání. Svou roli ale bezpochyby hraje i nepřímá diskriminace nebo třeba horizontální segregace trhu práce, kdy jsou ženy častěji zastoupeny v odvětvích, ve kterých je nižší úroveň mezd.
Skvělým pomocníkem v boji proti nerovnoměrným platům vám může být platová kalkulačka. Jde o jednoduchý nástroj, díky kterému lze snadněji vyjednávat o platových podmínkách, a zároveň získáte povědomí o tom, jak si stojíte na trhu práce. Samozřejmě je důležité brát kalkulačku s rezervou a vnímat ji jako orientační nástroj. Dále si o firmě můžete zjistit, zda disponuje certifikátem platové rovnosti Equal-Salary. Udělení certifikátu Equal-Salary vychází z nezávislého vyhodnocení splnění přísných kritérií. Každá společnost, která má zájem ucházet se o certifikaci, poskytne k analýze anonymizovaná zaměstnanecká data Nadaci Equal-Salary prostřednictvím zabezpečené IT platformy. Následně firmu navštíví tým auditorské společnosti a provede přezkum. V neposlední řadě buďte v tomto tématu aktivní a nebojte si říct o vyšší mzdu.