Stejně jako úsměv, i smích hraje v našich životech obrovskou roli. Provází nás každý den, především když máme z něčeho radost, když se nám něco podaří nebo když vidíme něco milého. I když ho používáme denně, jsou ale věci, které jste o něm možná vůbec nevěděli.
1. Úplně první výraz
Úsměv je podle lékařů patrný už na ultrazvuku ve třetím trimestru. Obvykle je to ve chvíli, kdy dítě v bříšku usíná nebo se naopak probouzí. Tento úsměv se nazývá nesociální, tedy úsměv bez vnější příčiny. Na první vědomý úsměv si u miminka musíte počkat až na dobu mezi čtvrtým až osmým týdnem života. Děti se pak usmějí v průměru až třistakrát za den, dospělí se naproti tomu smějí mnohem méně, zhruba patnáctkrát.
Příčinou toho, proč se dospělí lidé tolik neusmívají je více. Jednou z nich může být to, že se za svůj úsměv stydí, protože nemají zrovna pěkné zuby. V současné době však existují možnosti, jak si úsměv srovnat, a to bezbolestně a pohodlně. Tou možností jsou neviditelná rovnátka, která vám během poměrně krátké doby srovnají úsměv do požadovaného tvaru a vy se tak budete moci na svět usmívat mnohem více.
2. Smích je skutečně nakažlivý
Asi už jste se setkali s tím, že když se ve vašem okolí někdo nahlas směje, postupně se začne smát mnohem více lidí. Je to naprosto normální, smích je totiž opravdu nakažlivý. Dokazuje to výzkum provedený nadací Wellcome Trust, který se nakažlivostí smíchu zabýval. Z výzkumu vyplynulo, že smích není nakažlivý jen proto, že mozek vstřebá a napodobí mimiku a gesta toho, kdo se směje, ale také kvůli tomu, že reaguje na emotivní zvuky smíchu.
Průzkum probíhal tak, že dobrovolníkům pouštěli emotivní zvuky jako například smích, utěšování, křik, fandění či žvýkání, během toho snímali aktivita jejich mozku. Všechny zvuky vyvolaly určité reakce z nichž nejsilnější byla právě u smíchu. Právě zvuk smíchu vyvolal u posluchačů úsměv či dokonce smích. Hlasitým smíchem je tedy poměrně snadno možné naladit ostatní na svou vlnu.
3. Smích? Přejde
Nakažlivost smíchu však může způsobit i pořádné problémy. V roce 1962 se v Tanzánii rozšířila nevysvětlitelná epidemie smíchu. Trojice dívek se zde smála vtipu tak dlouho, že se smích rozšířil po celé škole a více než polovina studentů se nedokázala přestat smát. Trvalo to několik týdnů a škola musela být uzavřena. Smích se rozšířil i mimo zdi školy, do přilehlých vesnic a nedalekého města. Celá situace vyvrcholila více než tisícovkou „nakažených“ žáků a zavřením 14 škol.
Problém ovšem nastal ve chvíli, kdy některé z dětí upadaly do mdlob. Neustálé a neudržitelné záchvaty smíchu totiž znamenají pro organismus obrovskou zátěž. Stejně jako jinde i u smíchu platí, všeho s mírou.
4. Je to dřina
Smích může dokonce pomoci s hubnutím. Pode výzkumu britské bioložky a psychiatričky, spálíte hodinou smíchu u zábavného pořadu v televizi stejný počet kalorií, jako kdybyste strávili hodinu rychlou chůzí.
Při nejintenzivnější formě smíchu můžete spálit až 120 kilokalorií za hodinu. Bonusem je i ti, že při silném smíchu se posiluje břišní svalstvo. Na hubnutí však pouhý smích bohužel ale stačit nebude. Na to, abychom shodili jediné kilo váhy bychom se museli řehtat nepřetržitě asi čtyřiadvacet hodin.
5. Smích léčí
Výzkumy potvrzují blahodárné účinky smíchu na lidské zdraví. Procvičuje svaly, zlepšuje funkci krevních cév, zvyšuje průtok krve, zlepšuje imunitu, pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi, zlepšit spánek a také zvyšuje odolnost proti bolesti.
Pozitivní vliv má i na lidskou psychiku, snižuje totiž koncentraci stresových hormonů v těle, zahání úzkost a napětí a posiluje paměť. Jako lék ordinoval smích svým pacientům již Hippokratés především jako prostředek k posilování plic.
Začněte se víc usmívat a zlepšíte si tak svůj život i vztahy. Až se vám zase naskytne možnost se usmát, určitě to udělejte. Vyzkoušejte se usmívat i ve chvílích, kdy to není zrovna snadné, úsměv na tváři totiž dokáže zlepšit vaši náladu. Pozitivní emoce se projevují na našem výrazu, to je známá věc. Vědci však zjistili, že to funguje i opačně, tedy úsměv dokáže pozitivně ovlivnit náš psychický stav.
