Ze začátku vztahu to nemusí být očividné, ale postupem se může stát, že vedle sebe máte partnera, který má nad vámi větší moc než vy nad ním. Rozhodně to tak ale nemusí, a nemělo by, zůstat. Máme pro vás tipy, jak se s tím vypořádat.
Když partner ze začátku vztahu vymýšlí, kam vyrazit na rande, co si dát k večeři či jakou aktivitu spolu můžete dělat, je to hezké. Občas se ale může stát, že tento vzorec přetrvá, prohloubí se a aniž byste si to uvědomili, máte vedle sebe dominantního člověka, který vás začíná utlačovat.
Může to začít nevinně. Zpočátku může jít o lehčí projevy nátlaku a přesvědčování. Například když vám váš protějšek řekne, že vám tato barva vlasů nesluší. Pak se to ale snadno překlopí v to, že najednou plánuje veškerý váš volný čas, začne shazovat vaše názory, pomlouvat vaše přátele, tvrdit vám, že za vše můžete vy, a celkově hrát citové hry typu „kdybys mě milovala, tak bys věděla, co chci“.
Není to ale pouze jeho vina. Jelikož dominantním se stane pouze, pokud mu to dovolíte. „Odpovědnost leží vždy na bedrech obou partnerů. Byť dominantní partner je ten, který vytváří tlak, submisivní jej oproti tomu akceptuje a dovoluje. Dominantní partner zajde tak daleko, jak mu to jeho protějšek dovolí,“ vysvětluje terapeutka Kateřina Chytra. Dá se s tím ovšem pracovat.
Podle námi oslovené odbornice je vnitřní rozhodnutí a odhodlání v přenastavení partnerské dominance zcela zásadní. Submisivnímu partnerovi často brání postavit se za sebe strach z odmítnutí, opuštění, silné pocity provinění, potřeba lásky, pro kterou je schopen udělat první poslední a třeba se i vzdát vlastního názoru či představ. Ovšem čím více se submisivní partner potlačí ve jménu partnerského blaha, přijde od protistrany další nátlak.
Jak z výše uvedeného vyplývá, je potřeba se ze všeho nejdříve přestat poddávat vašemu partnerovi ve všem, co chce. Musí vědět, že některá rozhodnutí ve vašem životě můžete dělat sami. Jakmile necháte partnera vstoupit do všech aspektů vašeho života, začne vás automaticky ovládat.
Váš partner by měl vědět, že neoceňujete jeho panovačné chování. Je v pořádku, že vyjadřuje znepokojeí, ale to můžete i vy...a můžete vyjádřit i znepokojení nad jejich znepokojením. Zkrátka by měl jasně vědět, pokud se vám něco nelíbí.
Otevřená a upřímná komunikace je základem každého dobrého vztahu. Můžete si v ní určit, jak chcete, abyste se k sobě vzájemně chovali, a co je pro vás už přes čáru. Zkrátka pokud víte, jak na konflikty, pak i ty mohou být přínosné.
V případě, že se výše zmíněné body jeví jako nemožné, jelikož je váš partner příliš dominantní, může se s velkou pravděpodobností jednat o přílišnou formu útlaku a násilí. A z takového vztahu je lepší včas uniknout.
„Je velmi tenká hranice, kdy už se chování přehoupne do formy psychického násilí. Tady už má dominantní partner potřebu kontrolovat vše, co děláte, jak trávíte veškerý svůj volný čas, jiná vůle než jeho se nepřipouští, má potřebu vás mít jen pro sebe, slovně trestá a vzbuzuje ve vás často pocity viny a méněcennosti, nebo vyhrožuje, že si ublíží. To vše může dělat ve jménu lásky, avšak jeho chování je dost nevyrovnané,“ objasnila Chytra.
terapeutka Kateřina Chytra, regain.us, bustle.com
