Vánoce mají být obdobím klidu a míru...s některými členy rodiny mohou být ale náročné. Zejména, když momentálně nejste na stejné vlně s někým, s kým jste si byli dřív velmi blízcí. Psycholožka radí, co v takové situaci dělat.
Rodinné vztahy nejsou vždycky jednoduché. Ti, co mají sourozence, to jistě potvrdí. Můžeme si to ukázat na příkladu dvou sester. Nejprve se zbožňují, té starší přijde ta mladší roztomilá, ta mladší ke straší vzhlíží. Pak přijdou běžné sourozenecké hádky. V pubertě jsou ale zase kamarádkami, protože se vzájemně kryjí. Hádají se vlastně jenom, když si berou navzájem věci, ale pořád tam ta láska je. Ovšem jak dospívají, může se stát, že si vytvoří naprosto odlišné názory…na výchovu dětí, na politiku i na svět. Pak v tomto vztahu přetrvává ta láska z dětství, ale je složité tato témata řešit, jelikož mohou vést vždy k hádce. Je tak celkem těžké spolu mluvit, natož spolu trávit vánoční svátky.
Je důležité si uvědomit, že nemůžeme přimět ostatní, aby se změnili, i když je jejich chování škodlivé, podlé, pasivně agresivní nebo rasistické. To je zvláště zničující pro ty, kteří již nějakou dobu doufají, že jejich sourozenec, rodič, nebo člen širší rodiny bude mít letos více otevřenou mysl a bude s nimi schopný alespoň diskutovat. Psycholožka Sarah Epstein to na sezeních se svými klienty řeší pravidelně a pro Psychology Today sepsala pár tipů, co v takové situaci dělat:
Když se začnete vyrovnávat s neochotou člena rodiny změnit se, nebo být více otevřenější vašim názorům, které se liší od jeho, smutek může vybublat na povrch. Ten zármutek pochází z truchlení nad ztraceným snem o tom, jaký by mohl být váš vztah, kdyby jen ten člen rodiny změnil své chování. Můžete truchlit nad blízkostí, kterou jste mezi sebou dříve měli a představovali si, že bude kvést, či nad rolí, kterou jste doufali, že tento člen rodiny bude hrát ve vašem životě nebo v životech vašich dětí. Vzdát se této fantazie a akceptovat to, že věci jsou jinak, je životně důležité pro nalezení nové rovnováhy s tímto členem rodiny.
I když se váš rodinný příslušník nezmění, můžete změnit způsob, jakým budete reagovat vy. Místo toho, abyste se hned pouštěli do hádky, se naučíte reagovat způsoby, které jsou v souladu s vašimi hodnotami. Až vaše matka začne příště křičet tak, jak to dělá vždycky, můžete sedět tiše místo toho, abyste oheň spojovali s ohněm. Až váš strýc bude příště chrlit rasistické jedovaté poznámky, můžete místo smíchu odejít z místnosti. Ukazovat se jinak mění váš zážitek z interakce. Může to vést ke zvýšeným pocitům klidu a pocitu, že jste alespoň neklesli na úroveň tohoto člena rodiny. Vaše nové odpovědi mohou dokonce vytvořit dominový efekt s ostatními členy rodiny, kteří sdílí pohled s vámi.
Může být vhodné vyhýbat se rodinným setkáním na základě chování jednoho člena rodiny. Boj spočívá v tom, že další smysluplná spojení a interakce se stávají vedlejšími škodami ve snaze vyhnout se jedné osobě. Místo toho najděte příležitosti, jak trávit čas jeden na jednoho s členy rodiny, se kterými si rozumíte a chcete nadále tyto vztahy pěstovat. A když dojde na rodinná setkání, zjistěte, kdo tam bude, a vytvořte plán, jak zaměřit pozornost na zdravé a snadné aktivity. Dokážete například trávit více času hraním si se svým synovcem a zároveň se vyhýbat svému bratrovi a švagrové?
Případně samozřejmě pomáhá mít dobré vztahy mimo rodinu. Vytváření nových spojení a udržování těch stávajících vytváří podpůrnou síť, která může zmírnit bolest z odpojení od rodiny.
psychologytoday.com
