1. Mrkev zlepšuje zrak - MÝTUS
Skutečně mrkev zlepšuje zrak? „Hodně lidí se mylně domnívá, že když bude jíst hodně mrkve, brýle nebude potřebovat. S dioptrickými vadami oka však konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Mrkev je bohatá na vitamín A (podobně jako mléko, sýr nebo vajíčka), který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu nám poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantýn a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici). Také nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje MUDr. Lucie Valešová z Oční kliniky DuoVize.
2. Dívání se do sluníčka způsobuje slepotu - PRAVDA
Každý pohled do ostrého světla způsobuje krátkodobé oslepnutí. Při delším dívání se do slunce nastávají v oku nezvratné změny, včetně zjizvení nejdůležitějších struktur pro vidění. V žádném případě se nedívejte do slunce cíleně a dlouhodobě, jde o jednu z nejčastějších příčin slepoty. Výjimečně nebezpečné je zatmění slunce, vydržíte se do slunce dívat delší dobu a nevnímáte riziko.
3. Časté sledování televize zhoršuje zrak - MÝTUS
Sledování televize nezpůsobuje žádné výrazné problémy. Měli byste však dodržovat dvě základní pravidla-televizor mít ve vzdálenosti více než dva metry od očí a obrazovka by neměla být jediným zdrojem světla v místnosti. Dnešní LCD monitory nevytvářejí žádné škodlivé vyzařování. Staré televizní přijímače měly v porovnání s dnešními velké elektromagnetické vyzařování, navzdory tomu nepředstavovaly žádnou vážnější zdravotní hrozbu.
4. Práce s počítačem způsobuje syndrom suchého oka - PRAVDA
Dlouhodobá práce s počítačem bez pravidelných přestávek v klimatizované suché místnosti může skutečně způsobit syndrom suchého oka, který se projevuje začervenáním, řezáním, pálením, pocitem písku a cizího tělesa v očích, světloplachostí a pocitem únavy očí. Zdravé oko je neustále pokryté slzným filmem, který chrání povrch oka před infekcemi, vyživuje ho, odplavuje z jeho povrchu odumřelé buňky a bakterie. Zajišťuje rovný povrch oka, což je nezbytné pro ostré vidění. Když se slzný film naruší, přestává oko dostatečně chránit a oko vysychá. V rámci prevenci si dělejte při práci s počítačem pravidelné přestávky.
5. Laserové operace jsou bolestivé - MÝTUS
V průběhu zákroku je bezbolestná každá metoda. Otázka bolestivosti nastává až v průběhu hojení. Povrchové laserové metody (PRK, Lasek, epi-LASEK, Super Laser, No Touch, Laser, 6D Laser), při kterých chirurg odstraňuje povrch rohovky, způsobuje výraznější stupeň bolesti. První tři dny po zákroku epitel dorůstá a tento moment je pro pacienta bolestivý. Při nejmodernějších laserových zákrocích s použitím femtosekundového laseru pacient po zákroku žádnou bolest necítí. Už večer v den operace může číst a sledovat televizi a druhý den pohodlně pracovat.
6. Nedostatečně zkorigované dioptrie můžou způsobit vypadávání vlasů - PRAVDA
Z nesprávně zkorigovaných dioptrií můžou skutečně vypadávat vlasy. Oko se extrémně namáhá při zaostřování obrazu, čímž je drážděné velké množství nervových vláken. Celý komplikovaný proces na úrovni mozku vede k nadměrnému vypadávání vlasů. Zrak je nutné správně korigovat-brýlemi, čočkami nebo laserovou či nitrooční operací.
7. V těhotenství se oční vady zhoršují - MÝTUS
V průběhu těhotenství a kojení se dioptrická vada zhorší přibližně u 20% všech žen. V 80% zůstává stabilní. Krátkozrakým pacientkám se může vada zhoršit. Statisticky však maximálně do 1 dioptrie. Hodně mladých žen odkládá právě z tohoto důvodu laserovou operaci dioptrických vad. Díky šetrnému femtosekundovému laseru je strach ze zhoršení vady po porodu přežitkem. Mechanická pevnost oka po laserovém zákroku je dostatečná na to, aby vydržela i ten nejtěžší porod.
8. Modré oči jsou citlivější na oční onemocnění než tmavé - PRAVDA
Některé onemocnění se vyskytují statisticky častěji u světlých duhovek. Například věkem podmíněná makulární degenerace (chronické onemocnění žluté skvrny, které může vyústit do ztráty centrálního vidění). Vše souvisí s pigmentovým epitelem, který se nachází v oku a zabezpečuje správnou výživu a metabolismus oka. Ve světlých duhovkách ho je méně.
9. Šedý zákal musí dozrát - MÝTUS
Starý mýtus, že zákal musí dozrát, než se operuje, už neplatí. Naopak, čím dříve zákrok podstoupíte, tím méně komplikací riskujete. Díky nejnovějším laserovým operacím šedého zákalu jde o maximálně šetrný 15 minutový výkon jednodenní chirurgie. Chirurg při něm operuje pomocí femtosekundového laseru a nepoužívá skalpel ani ostré nástroje. Pokud se pacient rozhodne pro multifokální nitrooční čočku, zbaví ho v průběhu operace šedého zákalu chirurg také brýlí na čtení i do dálky.
10. Čtení při nedostatečném osvětlení poškozuje zrak – PRAVDA
Dlouhodobé studie ukazují, že vysokoškolsky vzdělaní lidé nosí častěji minusové dioptrie. Zdá se tedy, že určitá souvislost mezi čtením a brýlemi opravdu existuje. Dlouhodobá zvýšená námaha zaostřovacích svalů v oku při čtení může způsobit zhoršení dioptrií. Tento stav se však týká pouze lidí do 25 let. Nedostatečné osvětlení pracovní a čtecí plochy způsobuje únavu očí.
11. Adrenalinové sporty můžou poškodit zrak - PRAVDA
Některé typy sportů jsou pro oko skutečně nebezpečné – například seskoky typu bungee jump. Ty lékaři nedoporučují krátkozrakým sportovcům. Oko je při seskoku vystavené velkým nárazům s rizikem odtrhnutí sítnice.
12. Zelený zákal končí slepotou - MÝTUS
Glaukóm je zákeřný hlavně pomalým a nepozorovaným průběhem. Na rozdíl od šedého zákalu, kdy je možné operaci vidění prakticky dokonale obnovit, se dá při léčbě zeleného zákalu chorobný proces pouze zastavit. Navzdory tomu častá obava pacientů, že onemocnění končí slepotou, už dnes neplatí. Když je pacient dostatečně disciplinovaný a dodržuje rady lékaře, onemocnění je možné stabilizovat. Kromě vyšetření očního pozadí a nitroočního tlaku pomáhá oftalmologovi při včasné diagnostice vyšetření s názvem OCT (optická koherentní tomografie). Přístroj umožňuje vidět hluboko do očních struktur. Dokáže odhalit onemocnění sítnice, glaukom a změny na zrakovém nervu v raném stádiu.
13. S kontaktními čočkami nechoďte do vody - PRAVDA
Kontaktní čočky ve spojení s vodou přinášejí značné riziko. Ve vodách přežívají bakterie, viry, chlamydie, plísně a akantaméby. Mikroorganismus je díky kontaktní čočce v dlouhodobém kontaktu s povrchem oka. Chlamydiové oční záněty můžou vzniknout i týdny či měsíce po pobytu ve vodě. Ve vodách, řekách, jezerech a horských potocích jsou přítomné i nebezpečné mikroorganismy akantaméby. Způsobují závažný zánět rohovky spojený s velkými bolestmi, světloplachostí, začervenáním a slzením. V kritických případech může způsobit i oslepnutí. Zdrojem akantaméb jsou také nádobky s roztoky a pouzdra na kontaktní čočky.
