Jak se stane, že dva bratři začnou podnikat s vývarem?
Jaroslav: Nápad vlastně vznikl z osobní nespokojenosti. Občas si něco uvařím a potřebuji vývar například na risotto nebo omáčku. Chtěl jsem v obchodě najít kvalitní alternativu ke všelijakým zázrakům ve formě kostky či vaničky. Obyčejný poctivý vývar byl produkt, který u nás v širší distribuci chyběl. Dlouho jsme si s bráchou říkali, že bychom měli zkusit i jiný projekt než IT, ve kterém už dlouho podnikáme. Tak jsme zvedli zadky od počítačů a pustili se do podnikání s vývarem.
Jaká byla cesta vaší značky? Vyskytl se například nějaký problém, se kterým jste museli bojovat?
Jaroslav: Začátky jsou těžké a troufám si říct, že v našem případě to bylo ještě o chlup těžší. Nabízeli jsme totiž zákazníkům i prodejcům úplně nový produkt, který se do té doby na pultech neobjevoval. Čekali jsme, že všichni ihned sklenice s nadšením přijmou, ale ukázalo se, že je potřeba nejdřív vysvětlit, že vývar není totéž, co polévka, co všechno se z něj dá uvařit a že pokud si vážíte svého žaludku, tak v něm kostka nemá co dělat. Vydali jsme se na sociální sítě na cestu osvěty. Ve chvíli, kdy se naši fanoušci počítali na tisíce, začínali se nám sami ozývat prodejci, kteří nám zpočátku ani neodepisovali.
Jan: Z počátku byl také největším trablem získat odběratele, kteří by naše produkty prodávali koncovým zákazníkům, protože spousta lidí (ani dnes) stále netuší, k čemu vývar použít. Při výrobě jsme se pak potýkali s takovou kuriozitou. Dlouho jsme nemohli sehnat dostatečně velké hrnce. Nakonec nám nestačili ani 220 litrové, které jsme sehnali a museli jsem se posunout zase dál.
Jak hodnotíte vzájemnou spolupráci? Je výhoda, nebo naopak nevýhoda, že jste sourozenci?
Jaroslav: Co říkáš Honzo? Já myslím, že nám to klape. Známe se už nějakou dobu (smích) Víme, jaké jsou naše silné i slabé stránky. Takže se ani nijak moc nedohadujeme.
Jan: Vnímám to jako výhodu. Bohužel jsem v průběhu podnikání zjistil, že se nemůžete na nikoho spolehnou, ale vím, že bratrovi mohu ve všem plně důvěřovat.
Pracujete s rodinným receptem, nebo jste našli svůj způsob, jak vývar připravovat?
Jaroslav: V tomto směru nejsme žádní břídilové a naše recepty a výtvory jsme konzultovali s těmi největšími odborníky v branži. Naše babičky měly naprosto zásadní roli při finálním doladění chuti a výběru bylinek. Čerpali jsem ale i z kuchařek Vaňka nebo Pohlreicha. Spolupracovali jsme i s Vysokou školou chemicko-technologickou, kde nám pomohli hlavně v našich začátcích.
V čem je váš vývar jiný než ostatní vývary, které seženeme v supermarketu?
Jan: Byli jsme první na trhu. Vývary děláme už od roku 2013 a za tu dobu jsme nasbírali spoustu zkušeností a troufám si říct, že jsme naše vývary dotáhly k dokonalosti. Každopádně se asi nejvíce lišíme tím, že náš vývar není záměrně solený. Vnímáme vývar jako ingredienci na vaření jídla a chceme, aby si kuchař dosolil až výsledný pokrm. Díky absenci soli je proto vhodný i pro malé děti například do příkrmů nebo osoby s dietou.
Podle čeho poznáme, že kupovaný vývar je kvalitní?
Jan: Hned v obchodě bych se podíval na jeho složení. Pokud bude na prvních místech sůl, škrob, nebo podobné „blbosti" rozhodně nepůjde o kvalitní výrobek. Samozřejmě vám musí také chutnat.
Je pravda, že čím déle vývar táhneme, tím lepší je jeho výsledná chuť?
Jan: To nemusí být vždy úplně pravda. Každý druh vývaru vyžaduje jinou délku tažení. Například u hovězích vývarů dává smysl dlouhé tažení přes noc, ale pro zeleninový a kuřecí je takto dlouhý čas zbytečný. Tam stačí pouze pár hodin.
Proč bychom si vývar měli dopřávat? A jak často?
Jaroslav: Sami si vývar dáváme několikrát týdně. Třeba jen samotný, pouze ohřátý a lehce osolený. Schválně, si to sami někdy zkuste, udělat si do hrnečku místo čaje vývar a vypít ho. V tomto sychravém počasí pěkně zahřeje, doplní mnoho vitamínů, minerálů, energii a podpoří trávení. Naše babičky vždy říkaly „jez polévku, budeš silný“.
Prozradíte nám váš neoblíbenější recept, ve kterém je zakomponovaný vývar?
Jaroslav: Teď začíná podzim. Období, které je náročné na imunitu. Proto si doma čím dál častěji dáváme takové supermisky. Nejradši máme jednu na asijský způsob. Rajče, mungo klíčky, mrkev, čerstvý špenát, trocha zázvoru, mořská řasa, rýžové nudle, ztracené vejce a třeba tofu. To celé stačí zalít hovězím vývarem a je hotovo. Rychlé, bez nádobí a velice zdravé. Spojení hovězího vývaru a dalších superpotravin dělá z téhle pochoutky přímo koktejl se supersilou.
Jan: Miluji pečený vepřový bůček. Takový ten dlouho pečený na nízkou teplotu, kdy se maso samo rozpadá. Při jeho pečení na podlévání používám místo vody právě vývar. Výsledný výpek má pak extra silnou chuť.
