Vánoce podle Marianne

Otázky

1. Co chci pod stromeček?

2. Co většinou dostanu?

3. Kdybych měla neomezený rozpočet, kde bych trávila Vánoce?

Monika Mudranincová,

šéfredaktorka

 1. Ježíšek může všechno, nebo ne? Takže milý Ježíšku, já bych si přála najít pod stromečkem klíče. Klíče od mého vysněného bytu. Byl by na pražské Letné, v Čechovce nebo Šmeralce, hned u Stromovky. Měl by velká špaletová okna, dubové parkety a byl by v něm designový nábytek z Le Patio. A měl by ohromnou terasu a taky šatnu, přesně takovou, jakou měla Carrie v Sexu ve městě.

2. Od manžela jsem dřív dostávala dost hrozné dárky, naštěstí se už poučil, že fernet nebo žehlička mě moc nepotěší. Když chci mít jistotu, že nekoupí nějakou pitomost, vehementně naznačuju, co se mi líbí. Rozplývám se hlavně před obchody s botami a kabelkami, a když mě zrovna vnímá, tak se vysněného dárku občas i dočkám. Často to ale končí tak, že se mně 24. prosince dopoledne zeptá: „A to už je fakt dneska ten Štědrej večer?“ Ne, nedělám si legraci. Alespoň že se dcera s maminkou strefují s originálními šperky a doplňky. Taky občas dostanu peníze v obálce a musím se přiznat, že mi to vůbec nevadí. Ty lednové slevy!

3. Vánoce bych nejraději trávila v horské chatě v americkém Aspenu. Na silvestra bychom se přesunuli do New Yorku, ráno bychom posnídali u Tiffanyho (tam bych utratila ty peníze, co bych dostala od Ježíška v obálce), pak bychom se projeli v kočáře taženým koňmi po Central Parku, zašli bychom na ústřice do Grand Central a odpoledne bychom si dali šlofíka v hotelu Ritz, abychom byli čerství a mohli bujaře přivítat Nový rok na Times Square. Panečku, to by byly Vánoce!

Markéta Žižková,

kosmetická redaktorka

1. Bude to znít jako největší klišé, ale opravdu chci „jen“ klidné a hezké Vánoce, bez zbytečného stresu a rozhazování peněz. Letos je s přítelem budeme slavit úplně poprvé sami, bez rodiny, navíc v novém bytě. Takže už se nemůžu dočkat, až si to doma vánočně vyzdobím. Vlastně jednu věc bych asi ráda – aby štědrovečerní večeři vařil můj chlap!

2. Moje rodina mě dobře zná, a tak ví, co mi udělá radost, nestává se mi, že bych se u stromečku musela přetvařovat. I když, pár slabších dárků bylo… třeba kuchařka jednoho opravdu velmi nešikovného pána. Jeho zmrzlina z hladké mouky mě natolik znechutila, že kniha okamžitě letěla do koše!

3. Kdybych mohla, tak bych zimu trávila na horách, protože mi poslední roky chybí ta pravá ladovská zima se sněhem. Obávám se, že se jí kvůli globálnímu oteplování asi už nedočkám, takže bych si pronajala nádhernou chatu někde v Alpách a vzala bych tam s sebou celou svou rodinu. 

Karolína Kopecká,

on-line redaktorka

1. O Vánocích přestávám tíhnout k minimalismu a zastávám pravidlo čím víc jídla, pohádek, cukroví, rodinných příslušníků u stromečku a dárků, tím líp. Samozřejmě je pro mě největším dárkem, když jsme všichni spolu, ale nepohrdnu ani nějakou materiální „drobností“. A tou drobností je letos kávovar. Za poslední dobu jsem totiž utratila za kafe „s sebou“ tolik peněz, že jsem místo toho mohla mít třeba nové boty. A tak tě, milý Ježíšku, prosím o jeden (opravdu stačí jen jeden) kávovar Nespresso.

2. Kdybych pod stromečkem nenašla ponožky, tak by to snad ani nebyly Vánoce! Minulý rok jsem dostala ručně pletené Ponožky od babičky. Ne od té mé, ale od babičky z nadace Elpida, která recykluje starou nepotřebnou vlnu, posílá ji babičkám pletařkám, ty z ní upletou originální teplé ponožky a dostanou za ně honorář. Pak taky většinou dostanu to, co si přeji. Navíc mám superschopnost v tom, že dost „nenápadně“ a nepřetržitě dokážu svým blízkým podsouvat, co bych si přála. Vypadá to asi následovně: „Jé podívej, to je ale hezká mikina, ta by mi slušela, viď?“ A hádejte, co jsem pod stromečkem našla.

3. Celá rodina (včetně domácích mazlíčků) bychom jeli do Norska. Pronajali bychom si tam srub s výhledem na fjord, koukali u krbu na pohádky a chodili na dlouhé procházky.

...JAK SLAVÍ SVÁTKY DALŠÍ ČLENI REDAKCE SE DOZVÍTE V PROSINCOVÉ MARIANNE.