Dobrá zpráva pro všechny milovníky kultury! Výstavy a galerie jsou opět otevřené a lákají návštěvníky na jednu kulturní lahůdku za druhou. Dáte přednost výstavě Toyen, nebo vyrazíte na jedinečnou výstavu Van Gogha?
Nasaďte respirátory, dodržujte dvoumetrové rozestupy a naplno si užívejte kulturní akce, kterých jsme se v uplynulých měsících museli vzdát.
Už od soboty 8. května proudí návštěvníci do Fóra Karlín, kde se znovuotevřela jedinečná výstava Bylo Nebylo, Van Gogh, Monet, Renoir... V čem je tato výstava originální? Návštěvníci jsou obklopeni více než 2 000 m² projekčních ploch pokrytých 30 laserovými projektory v prostředí 3D prostorového zvuku, a tudíž se projdou multidimenzionální cestou do poezie nesoucí nekonečné odstíny barev, které neustále živí lidskou představivost. Výstava Bylo Nebylo, Van Gogh, Monet, Renoir… uvádí také díla od Paula Signaca, Edgara Degasa a Bohumila Kubišty.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze otvřelo veřejnosti všechny své pražské objekty v úterý 11. května. Hlavní budova a expozice Český kubismus v Domě U Černé Matky Boží jsou otevřeny denně kromě pondělí od 13 do 18 hodin, Galerie Josefa Sudka na Hradčanech od 11 do 19 hodin. Do 31. května 2021 bude vstup do všech těchto objektů zdarma. Zámek Kamenice nad Lipou se otevře podle aktuálních opatření platných pro kraj Vysočina.
Na výstavě v pražské The Chemistry Gallery, která se bude konat od 20. května do 20. června 2021 malířka Adéla Janská představí svůj nejnovější velkolepý figurativní cyklus Brides inspirovaný křehkostí žen a zároveň pevností a nevyhnutelností jejich životních rolí. Na výstavě se představí spolu se sochařem Martinem Skalickým, který dává starým sochám nový obsah, když u svých figurativních soch inspirovaných klasickými předlohami nahrazuje tradiční sochařskou hmotu textilií zpevněnou pryskyřicí.
Patříte k milovníkům malířky Toyen? Pak byste si neměli nechat ujít výstavu Toyen: Snící rebelka, která je ke spatření ve Valdštejnské jízdárně. Výstava je koncipována chronologicky a rozdělena do časových úseků v závislosti na důležitých etapách tvorby Toyen. Zároveň však vypichuje důležitá témata, která se objevují průběžně v celém jejím díle, například erotiku či alchymii. Ukazuje nejen obrazy a kresby, ale i bohatou ilustrační tvorbu. Důraz je kladen také na zásadní spolupráci Toyen s přáteli jak z pražské, tak pařížské surrealistické skupiny, ať už to byli malíři či básníci: Jindřich Štyrský, Jindřich Heisler, André Breton, Benjamin Péret, Radovan Ivsic, Annie Le Brun a další.
V obchodním domě Kotva se 11. května otvřela velkolepá výstava o Boženě Němcové. Interaktivní expozice s názvem Svět pohádek Boženy Němcové připomíná oblíbené pohádkové příběhy v literární, audio i filmové verzi. Výstava zároveň přibližuje i život spisovatelky a její další díla včetně Babičky v prvním sešitovém vydání. K vidění je také replika stolu, u něhož významná autorka psala, a téměř padesát kostýmů z filmových pohádek a televizní minisérie Božena. Svět pohádek Boženy Němcové na ploše více než 1000 m² si užijí jak děti, tak dospělí.
Výstava Praha dekadentní bude v Tančícím domě od 11. května do 31. března 2022 balancovat na hranici slušnosti. Návštěvníkům představí historii zakázaného erotického průmyslu v Československu. Zavede do veřejných domů první republiky, do 60. let k počátkům striptýzu u nás i do hospod, barů, kabaretů a dalších míst, kde docházelo k nelegální činnosti. Ukáže historii aktů od tvorby Františka Drtikola po soukromé pornografické snímky z 80. let, erotické pomůcky vyrobené podomácku, vývoj erotiky v naší kinematografii včetně toho, jak fungovala cenzura v Barrandovských ateliérech.
Činohra se pod hlavičkou evropské sítě divadel financovaných z veřejných zdrojů European Theatre Convention podílí na projektu „znovuzrození“ divadla RENESANCE. Kvůli ní se spojilo 250 umělců a 22 divadel z 18 zemí (například z Albánie, Belgie, Itálie, Chorvatska, Francie, Maďarska, Polska, Srbska nebo Lucemburska) a každé natočilo pětiminutový film o své zkušenosti s divadelním životem za pandemie koronaviru. Filmy zároveň zachycují, jak si autoři představují „znovuzrození“ divadla po pandemii.
K vidění je například zoufalá obhajoba divadla pronesená dvorním šaškem v plynové masce (Göteborgs Stadsteater / Backa Teater, Švédsko), fantastické dobrodružství v malebných maltských uličkách (Teatru Malta, Malta), živí červi (Schauspielhaus Graz, Rakousko), stínové dračí divadlo (Divadlo Jána Palárika, Slovensko), zrychlený skeč o víře v budoucnost divadla na základě komentářů na Instagramu (Staatsschauspiel Dresden, Německo) či horečnatý pandemický sen o pátrání po tlukoucím srdci divadla (Národní divadlo, Česká republika).
