Žádná novinka
Když se řekne street food, většina lidí si pomyslí, že jde o novodobý trend, který vznikl jako reakce na zrychlenou dobu. Pravdou ale zůstává, že kořeny pouličního stravování můžeme objevit už ve starověkém Řecku a Římě. Při vykopávkách v Pompejích totiž archeologové objevili tzv. termopolia, tedy mini kuchyně, které směřovaly přímo na ulici. I když ve starověkém Římě a Číně bylo pouliční jídlo doménou chudší vrstvy obyvatelstva, zbožňovaly ho i elity, které své sluhy posílaly pro jídlo právě ke stánkům. Ani na sklonku středověku nebyl street food upozaděný. Naopak, velmi se mu dařilo v Egyptě či v osmanském Turecku, které dokonce v roce 1502 uzákonilo a standardizovalo pouliční jídlo.
Díky kolonizaci se pouliční stravování rozšířilo téměř po celém světě, a tak byste si jídlo na ulici koupili nejen na Blízkém východě, ale také v jihovýchodní Asii, v Evropě, v Latinské Americe i ve Spojených státech amerických. Pravdou ale zůstává, že obzvláště v New Yorku to pouliční prodejci jídla měli složité. Nejprve byla omezena prodejní doba, následně platil celoplošný zákaz stánkového prodeje jídla. Naštěstí vše změnil rok 1707, kdy stánkaři opět mohli nabízet své lahůdky, včetně ústřic, upečených kukuřičných klasů a sladkostí. Také v Evropě se street foodu velmi dařilo, a tak jste na stánky s jídlem mohli natrefit v každém větším evropském městě. Navíc šli s pouličními stánky ruku v ruce nové pokrmy, které dodnes zbožňujeme. Například smažené hranolky vznikly ve 40. letech 19. století jako pouliční jídlo v Paříži.