Není den jako den
Jsou tradice, které se postupem let modifikují, a pak jsou také zvyky, se kterými nepohne ani 21. století. Mezi ně bezesporu patří i Mikuláš! Nejde snad o to, že by naši předci nevěděli, kdy Mikuláš slaví svůj svátek, spíše se nedokázali rychle sžít s přechodem na německý mechanický čas v roce 1547. Právě do tohoto roku se lidé při určování času řídili jednoduchou pomůckou – úhlem stínu od slunce. Své životy nezatěžovali hodinami, stačilo jim, že východ slunce označuje nultou hodinu, poledne šestou hodinu a západ slunce dvanáctou.
Sečteno podtrženo, pro naše předky byl večer 5. prosince už novým dnem – tedy 6. prosincem. Jejich přístup k oslavě nezměnil ani zmiňovaný přechod na mechanický čas v roce 1547, se kterým se mimochodem sžívali dlouhých padesát let. A jak to tak bývá, tradice se předávají z generace na generaci a nikdo už zaběhnuté schéma nedokázal a pravděpodobně ani nechtěl změnit.
A co Vánoce?
Proč ve většině evropských zemí slaví Vánoce až 25. prosince? To je otázka, se kterou se člověk čas od času setká. Vysvětlení je přitom naprosto stejné jako u svátku Mikuláše. Stále si v sobě neseme odkaz předků, kteří večer 24. prosince považovali již za 25. prosince. Na druhou stranu, dokážete si představit, že by k nám Ježíšek létal 25. prosince ráno?