Ve čtvrtek 10. října 2024 uplyne 61 let od chvíle, kdy svět opustila Édith Piaf, jedna z nejznámějších zpěvaček v historii. Odkaz této významné Francouzky však žije dodnes, a proto si při této příležitosti připomeňme její pozoruhodný život, který rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem.
Psal se 19. prosinec roku 1915, když na svět přišla Édith Giovanna Gassion. Narodila se v pařížské čtvrti Belleville a některé historky tvrdí, že ji matka porodila přímo na chodníku. V oficiálních dokumentech však stojí, že na svět přišla v nemocnici Tenon. Přesto se tato pověst stala neodmyslitelnou součástí jejího života a sama Édith ji nikdy nevyvrátila. Její maminka se věnovala pouličnímu zpěvu, otec byl akrobat, který později narukoval do francouzské armády, aby bojoval v první světové válce. O malou Édith se matka příliš nestarala, a tak skončila u své babičky, která vedla v Normandii nevěstinec. Po návratu z války získal její otec angažmá v cirkusu a dcerku brával s sebou. A právě tam začala Édith poprvé veřejně zpívat.
Po nějaké době se Édith rozhodla jít svou vlastní cestou a začala si vydělávat jako pouliční zpěvačka v Paříži. V 16 letech poznala Louise Duponta, do kterého se zamilovala a přibližně o rok později s ním také otěhotněla. Porodila dceru Marcelle, o kterou se ale vzhledem k svému životnímu stylu nedokázala plnohodnotně starat. Holčičku měl tedy v péči především Dupont, a to až do jejích dvou let, kdy tragicky zemřela na meningitidu. Édith trávila spoustu času s lidmi z pařížského podsvětí – od nejrůznějších kriminálníků až po pasáky a prostitutky. Příležitostnou prostitucí se dle některých zdrojů dokonce sama živila.
V roce 1935 potkala ve čtvrti Pigalle muže, jenž stvořil přezdívku, pod kterou zpěvačku zná celý svět. Louis Leplée, majitel nočního klubu Le Gerny poblíž bulváru Champs-Élysées, přesvědčil Édith, aby v jeho klubu zpívala. Poprvé ji publiku představil jako Môme Piaf, což můžeme přeložit jako vrabčí mládě či malý vrabčák. Inspirovat se prý nechal jejím malým vzrůstem – Édith měřila pouhých 142 centimetrů. Přezdívka, ze které se později stalo umělecké jméno, jí zůstala po celý život. Byla to právě tato příležitost a Leplée, kteří zpěvačce otevřeli dveře do světa showbyznysu. Díky jeho reklamní kampani na ni upozornil ve velkém měřítku a Édith ještě ten rok natočila svou první dvojici nahrávek.
6.dubna 1936 byl Leplée nečekaně zavražděn. Piaf byla z vraždy obviněna a vyslýchána, nakonec ji ale zprostili obžaloby. A ačkoliv se její spoluúčast na vraždě vyvrátila, i tak na ní celá situace vrhla špatné světlo. Aby napravila své renomé, najala si producenta Raymonda Assa, který oficiálně uvedl její umělecké jméno – Édith Piaf. V této spolupráci začaly vznikat písně, ve kterých se odráží těžký život, který zpěvačka žila na ulici.
Kariéra Édith Piaf od té doby jen vzkvétala. V roce 1940 si zahrála v úspěšné divadelní hře Jeana Cocteaua, nahrávala jednu skladbu za druhou a kruh jejích přátel tvořili ti nejvýznamnější umělci tehdejší doby. V Paříži byla v té době velmi úspěšnou a žádanou kabaretní pěvkyní. Během druhé světové války vzbudila její postava poměrně velkou vlnu kontroverze. Vystupovala totiž na společenských akcích německých jednotek, a proto byla často označována za zrádkyni. Po válce sice tvrdila, že pracovala pro Résistance, francouzské hnutí odporu proti německé okupaci, neexistuje pro to ale žádný důkaz. Mezinárodní popularitu ale i přes to neztratila. V zahraničí o ní byl velký zájem, a tak po válce vycestovala do celé Evropy, Spojených států Amerických nebo Jižní Ameriky.
O Piaf bylo veřejně známo, že měla spoustu milenců a aférek. Její velkou láskou byl boxer Marcel Cerdan, který byl sice v té době ženatý, ale milostný poměr s Piaf vzbudil velkou mediální pozornost. Osud jim ale nepřál a Cerdan tragicky zahynul při letecké havárii v pouhých 33 letech. V roce 1952 se provdala za zpěváka Jacquese Pealse, se kterým se po čtyřech letech rozvedla. V roce 1962 si vzala o 20 let mladšího Théa Sarapa, se kterým dokonce zpívala. V letech 1951 a 1958 prožila dvě těžké autonehody, po kterých jí byl předepsán morfin a další léky tlumící bolest. A právě na něm a na alkoholu se stala závislou. Ačkoliv se chtěla závislosti zbavit a prošla odvykací léčbou, její stav se nelepšil. Osudovou se pro ni nakonec stala rakovina jater, na kterou zemřela. Svět opustila 10. října 1963 ve věku 47 let. Její nenahraditelný pěvecký odkaz ale žije dodnes.
