Dny se prodlužují a jaro už je ve vzduchu. Ráno dříve svítá a v podvečer se později stmívá. Zhruba za pět týdnů jsou tu Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky, s nimiž se pojí prastaré i novodobé tradice a řada výmluvných symbolů. Věděli jste například, že pomlázka je ryze tuzemská záležitost?
Nejdůležitější křesťanský svátek pro většinu lidí představuje oslavu příchodu jara, nového života a i díky slunečným dnům a rozkvetlé přírodě i příliv čerstvé životní energie. K velikonoční neděli nás přivede pašijový týden. Křesťané si během něj připomínají poslední dny Ježíše Krista – zradu, ukřižování a vzkříšení.
Termín Velikonoc se, na rozdíl od všech ostatních svátků v roce, mění. Nemají totiž pevně stanovené datum. Jsou vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který následuje po rovnodennosti. Nejčastěji vychází zhruba na polovinu dubna, letos je ale oslavíme velmi brzy, už na přelomu března a dubna. Odteď do Velikonoc nás čeká ještě skoro pět týdnů půstu, který trvá dohromady čtyřicet dnů a začal na Sv. Valentýna. Velký pátek letos připadá na 29. března, školákům začnou už o den dřív velikonoční prázdniny. Velikonoční pondělí oslavíme na apríla, tedy 1. dubna.
Mezi vůbec nejstarší známé velikonoční zvyky a symboly patří pečení beránka a vajíčka. Beránek se pekl před tím, než vyšli Židé z Egypta, a lidé jedli nekvašený chléb. V křesťanské tradici pak Ježíš a jeho učedníci jedli beránka při poslední večeři. V současné době je beránek považován spíš za jedno z roztomilých mláďátek, která symbolizují příchod jara. Vejce je zase spojené s novým životem a lidé ho jako symbol zrození, v mnoha kulturách také plodnosti, života a vzkříšení, uctívají od dob starověkého Egypta. Vajíčka se tam tehdy, stejně jako například v Persii, na svátky jara barvila na červeno. V záznamech ze středověku jsou zmínky o mazanci. Lidé po čtyřicetidenním půstu nosili do kostelů jídlo, aby jim bylo požehnáno, konkrétně pokrmy s masem, špek, vejce, koláče a právě i mazanec. Nejspíš ale vypadal a chutnal jinak, než jak ho známe dnes.
Když bychom šli ještě mnohem dál do historie, v pravěku se vejce vkládala do hrobů zemřelých. Už tehdy je lidé zdobili nejrůznějšími mystickými ornamenty. Jako první se obdarovávali vajíčky staří Egypťané v období rovnodennosti. Vajíčka si zdobili a darovali také Peršané. V tuzemsku je chlapci dostávali od děvčat za koledu a vyšlehání. Stejně jako v současnosti byla vařená natvrdo a obarvená, vyfouknuté kraslice sloužily jako dekorace. Tradičními barvami jsou ty, které lze získat z přírody, tedy žlutá, zelená, červená, černá a hnědá.
Kočičky, větvičky vrby jívy se sametově hebkými pupeny, symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. K tradičním křesťanským zvykům jejich svěcení na Květnou neděli. O Popeleční středě se používá popel vzniklý jejich spálením. Některé velikonoční symboly pochází z předkřesťanské doby, včetně zajíčka. Původ má nejspíš v pohanských rituálech souvisejících s oslavami jara. Konkrétně z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre, odtud anglický název křesťanských Velikonoc (Easter). V dochovaných byzantských záznamech pak představuje Ježíše.
„Pomlázka je skutečně zvyk ryze český, nebo spíše československý. Původem to bude tradice starší, pravděpodobně slovanská. Šlehání děvčat a žen, aby byly zdravé, plodné a nezestárly, se spojuje právě s jarní slovanskou úctou ke zrození,“ vysvětlila před časem historička Eva Doležalová, zástupkyně ředitele Historického ústavu Akademie věd ČR v rozhovoru pro Aktualne.cz. Podle ní se tento zvyk stal nejvýraznějším prvkem Velikonoc ve druhé polovině dvacátého století, kdy byl za komunismu křesťanský rozměr Velikonoc potlačován. „Smysl těch tří svatých dnů - od čtvrtka do neděle, významově vytlačily právě velikonoční pondělí a pomlázka. Proč se jinde tento zvyk nedodržuje, není úplně jasné, každopádně už po něm skutečně není ani stopy jinde než u nás - v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Je to světová rarita. Lidé z jiných částí planety tomuhle zvyku vůbec nerozumí,“ upřesnila.
Nejdůležitějším z křesťanských symbolů je kříž, protože Krista odsoudili k smrti ukřižováním. Přesto je tento symbol mnohem starší. Ukřižování se pojí se zimním slunovratem, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže. Speciální velikonoční noční bohoslužba vigilie začíná zapálením velikonočního ohně symbolizujícím vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje paškál, což je velikonoční svíce v řadě kultur považovaná vnímaná jako znamení života.
wikipedia.org, narodnipokladnice.cz, cesketradice.cz, aktualne.cz, kudyznudy.cz
