MONIKA MAUREROVÁ: Lidé se naučili cestovat za dobrým jídlem

Monika Maurerová je organizátorkou Grand Restaurant Festival, největšího zimního food festivalu v republice. Jeho jubilejní desátý ročník se bude konat od 15. 1. do 28. 2. 2019 a tentokrát si můžete zakoupit degustace až do 91 restaurací. „Za těch deset let, co festival pořádáme, se klientela rozšířila po celé ČR. Lidé se naučili cestovat za dobrým jídlem, a to se mi líbí. Navíc si k samotným degustacím mohou zakoupit i tzv. Mňam zážitky a spojit gastronomický výlet třeba s wellness pobytem, projížďkou na koni, degustací vín apod.“ uvádí Monika Maurerová, která upozorňuje, že spoustu ochutnávek je už vyprodaných. Proto neváhejte a pokud se na festival chystáte nebo jeho návštěvu chcete věnovat jako vánoční dárek, zakupte si degustace co nejdříve.

Podle čeho vybíráte restaurace na Grand Restaurant Festival?

Podle našeho klíče Maurerův výběr Grand Restaurant, což je průvodce po nejlepších restauracích v republice. Myslím si, že jsme tady celkem dlouho, abychom byli schopni společně s našimi hodnotiteli vybrat žebříček Top 100 restaurací. Vždy z něj vybereme různé restaurace, které oslovíme a někdy oslovují restaurace nás. Festival se odehrává v období, kdy není zrovna „high season“, takže je to pro ně navíc výhodné.

Co vás vedlo k tomu začít pořádat tento festival?

Ze začátku jsme chtěli hlavně zpřístupnit vyšší gastronomii obyčejným lidem. Spousta z nich má za to, že si nemohou jídla v některých restauracích dovolit. Netroufnou si zajít třeba do francouzské restaurace Art Noveau v Obecním domě, protože je to tam na ně moc luxusní a myslí si, že to není nic pro ně. Na festivalu ale zjistí, že se mýlili. Málo z nás by tam mohlo jíst každý den, ale jít tam oslavit třeba narozeniny nebo jinou vzácnou událost je krásný zážitek, který je dostupný pro spoustu lidí. Také jsme chtěli, aby se lidé pozastavili, užili si skvělé jídlo za snížené ceny (nejdražší tříchodová degustace včetně nápojů stojí 600 Kč) a měli pocit, že do té restaurace patří.

Kolik lidí se festivalu ročně účastní?

Minulý rok jsme měli asi 30 000 degustací. Člověka potěší, že se někdo rozhodne jet třeba do Miury v Beskydech jen kvůli tomu, že místní kuchař pan Göth je kuchař s velkým K.

Každý rok se festival nese v duchu jednoho tématu, je to tak?

Vždy se snažíme vymyslet speciální dramaturgii. Nechat každého, ať si uvaří, co chce, by bylo fajn, ale je dobré to něčím spojit.

Jaká témata jste tedy už měli a jaké je to letošní?

Minulý rok bylo "Superfood", předloni "Baroko na talíři". Letos jsme se zaměřili více na umění. Je to pět set let, co zemřel Leonardo da Vinci a tak téma zní „Chuť da Vinci“. Vybrali jsme ho proto, že nebyl vyloženě jen umělec s krásnými obrazy, ale také výzkumník, biolog, botanik, zkrátka měl široký záběr.

Jak probíhá příprava jídla podle tématu?

Restauracím jsme téma sdělili a dali jim k tomu reálie, abychom je navíc nezatěžovali výzkumem, o co všechno se Leonardo zasloužil. Nicméně opak je pravdou a oni sami začali zkoumat a zjišťovat si o něm různé informace. Pak nám nadšeně volají, jestli jsme věděli, že Leonardo da Vinci vymyslel ubrousek. Téma kuchaře inspirovalo odprostit se od rutiny každodenního vaření a nechat volný průchod své fantazii a kreativitě.

Jak témata vymýšlíte?

Vždy ho vymýšlíme v létě, kdy máme víc času. Většinou si otevřeme lahev vína, bavíme se a máme takový rodinný brainstorming. Občas se ocitneme na tenkém ledu, když si každý chceme prosadit svou, ale Pavel Maurer má právo veta. Letos téma vymyslel on. Začali jsme si o Leonardovi zjišťovat víc informací a např. jsme se dozvěděli, že sbíral recepty. Na vymýšlení nás baví zjišťovat fakta a dozvídat se věci, které člověk normálně neví a doufám, že to tak bude bavit i ostatní.

Měli jste ještě nějaké jiné nápady, kromě da Vinciho?

Věděli jsme, že letos chceme jít více do umění. Jako první nás napadl Salvador Dalí, ale nebyli jsme si jisti, jestli by všichni toto téma dokázali uchopit. Je to hodně umělecké, kdežto Leonardo má záběr široký.

V rámci festivalu pořádáte i tzv. "Mňam zážitky", co si pod tím můžeme představit?

Letos to bude např. tak, že Pavel Maurer vezme skupinu lidí na procházku po Praze s tématem „Kód da Vinci“. Procházka bude spojena s degustací ve třech pražských restauracích. Mezitím jim Pavel bude vyprávět historky a fakta o gastronomii, či Praze. Začne se ve Villa Richter, kde je vinice a krásný výhled. Pokračovat se bude do restaurace King Solomon, která je v židovské části Prahy. Tam bychom chtěli zážitek spojit s prohlídkou židovských památek a košer kuchyní. Procházka bude končit v hotelu Aria.

Potrpí si Češi na kvalitní gastronomii?

Určitě, podle mého tu stále probíhá boom gastronomie. Skvělé restaurace už nejsou jen v Praze, ale i po celé republice. Gastronomie se tedy posunula i regionálně a lidé najednou začínají cestovat za jídlem. Je vidět, že o kvalitní jídlo stojí. Stačí vzít v potaz to, že když spouštíme předprodej na festival, některé restaurace jsou během deseti minut vyprodané. Je to zajisté i kvůli nízké ceně. Tříchodová degustace včetně nápojů za 600 korun ve vyhlášené restauraci jen tak někde nedostanete.

A jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

Já jsem v tom trošku komplikovaná. Myslím si, že každý má chuťové pohárky nastaveny podle toho, jak jeho maminka vařila. Já v dětství strávila hodně času v Indii, takže pro mě je jednak vegetariánský svět blízký a navíc miluji vše pálivé. Když jsem byla těhotná, jedla jsem všechny pálivé věci. Můj syn byl díky tomu ve čtyřech letech schopný sníst jídlo se dvěma chilli papričkami. Kuchař tomu nevěřil a musel se na něj jít podívat. Konkrétně mám ráda zeleninu zpracovanou na asijský způsob, dále španělské tapas, chobotnice, naopak nemůžu třeba krevety a ústřice.

A jak u vás vypadá štědrovečerní večeře? Máte klasiku v podobě kapra a salátu nebo nějaké speciality?

Má dcera posledních sedm let hodně cestovala a my cestovali za ní. Štědrovečerní večeře se tak vždy odvíjela od toho, v jaké jsme zrovna byli zemi. Jeden čas to bylo např. Španělsko, kde svátky a všechny tradice vypadají trochu jinak než u nás. Nikdy nemáme klasiku v podobě kapra, ani ho nemám ráda, ale ryba na stole vždy je. Pro mě je nejdůležitější, abychom byli pohromadě celá rodina.